Článek
Její iniciátorka Renata Malá zorganizovala v úterý 19. února přednášku Aleny Suchánkové o permakultuře.
I když tento zvláštní název vlastně nebyl zcela objasněn, dozvěděli se posluchači spoustu zajímavostí o biologických (ekosystémových) zahradách, ale třeba i komponovacích záchodech.
Hodlá-li si někdo založit permakulturní zahradu, měl by vycházet ze základních postojů: spolupracovat s přírodou, s vynaložením minimálního úsilí se mu dostává maximálního užitku, za zdroj pro své konání může použít cokoli kolem sebe k v podstatě neomezeným výnosům a jakékoli problémy brát jako příležitosti k řešení. Jde o to, využívat přírodní zdroje, ale chovat se při tom ekologicky a racionálně.
Alena Suchánková vše dokumentovala fotografiemi, takže i na první pohled složité úvahy se ukázaly jako v praxi snadno řešitelné. Ať jde o zajištění živin pro pěstování rostlin, kompostování či mulčování, techniku zakládání vyvýšených či spirálových záhonů, pěstování polykultur, jak ochránit zahradu proti škůdcům bez chemie…
V druhé půlce večera byla pokřtěna „skládačka“ s deníkovými texty Františky Jirousové, spisovatelky, dcery Ivana Martina Jirouse, o dýních, doplněná sáčkem se semínky. Krásné bylo Františčino vyznání, že si se svými dýněmi povídá, že jsou to vlastně živoucí bytosti.
I její texty spolu se semínky jsou vlastně jakýmsi sdělením té dýně, o němž ve svých textech píše: „…takhle by mohla ve svých semínkách a v příběhu pokračovat do těch dálav, do kterých se zjevně toužila plazit už na zahradě. Moc se mi to líbí. Ta odvaha a přímá radost z bytí u dýně bude takhle zachovaná v tom, že si ty semínka někdo zasadí a dýně bude mít zase další osudy, i když už v jiné rostlině.“
Semínkovna v nymburské knihovně je zájemcům k dispozici. Mohou si zde s dalšími pěstiteli bezplatně sdílet osivo ze svých zahrádek. Mělo by být výhradně v „bio“ kvalitě, tedy nemořené a z chemicky neošetřovaných rostlin. Semínka jsou nabízena bezplatně v malých dávkách pouze pro osobní spotřebu.