Článek
Zlaté, rudé, oranžové a zelené kopce zalité sluncem lemují cestu vedoucí z Blanska do Křtin. Najdete tam nádhernou stavbu, kterou před více než dvěma staletími vyprojektoval Jan Blažej Santini. Máte-li štěstí, uvítá vás zvonkohra, která patří k pozoruhodnostem chrámu Panny Marie Křtinské.
Pokud se vám naskytne možnost komentované prohlídky, neváhejte. Zdejší průvodci jsou znalci na slovo vzatí. Zavedou vás i do zádušní kaple, jinak kostnice, ve které je mimo jiné uloženo dvanáct lebek českých a moravských pánů, kteří zřejmě přišli o život při pražské defenestraci. Jsou pomalovány vavřínovými věnci s písmenem tau.
A pak už nezbývá, než se kochat. Monumentální stavbou, která patří k největším v Čechách, červeným mramorem, ze kterého je hlavní oltář a kazatelna a vypadá jako italský. Přesto ho těžili jen kousek od Křtin.
Na interiéru chrámu se podepsali přední umělci své doby. Rozsáhlé fresky pocházejí ze štětce Jana Jiřího Etgense, obrazová tvorba je zastoupena díly brněnského jezuity Ignáce Raaba, Josefa Winterhaldera ml., Josefa Sterna a podle tradice i olomouckého augustiniána A. Lublinského. Malířské práce blíže neznámého rozsahu provedl František Michalic. Sochařská výzdoba reprezentuje Antonína Schweigla a jeho syna Ondřeje Schweigla, sochy na věži pocházejí z dílny Ignáce Lengelachera.
Křtinský chrám je svým řešením, výstavbou i výzdobou jednou z nejkrásnějších barokních církevních staveb v českých zemích. Ne nadarmo bývá nazýván "Perla Moravy". Chrám Panny Marie, dlouhý 55 metrů a široký 37 metrů, je největší Santiniho stavbou vystavěnou na půdorysu řeckého kříže. Monumentalitu vnitřního prostoru vytváří směle řešená centrální kopule čnící do výše přes 30 metrů, oživená rozsáhlými Etgensovými freskami.
Nejsem věřící člověk, ale obdivuji krásu. Tak jako mě před dvěma lety uchvátila svatá Brabora v Kutné Hoře, tak mě dostala druhá žena - Panna Marie Křtinská.
Budete-li mít cestu kolem, stavte se. Určitě potěšíte duši...
Křtiny
Křtiny patří k našim nejstarším poutním místům. Podle starého vyprávění ve zdejším údolí křtili svatí Cyril a Metoděj a jejich žáci. Proto i starobylý název Vallis baptismi - údolí křtu - Křtiny. Chrám je zasvěcen Panně Marii Křtinské, která se roku 1210 zjevila v blízké Bukovince na rozkvetlém kaštanu.
První písemnou zprávou o Křtinách je papežská listina z roku 1237. Největší rozkvět prožívaly v 17. a 18. století. V první polovině 18. století byla postavena i nynější barokní svatyně dle návrhu architekta Giovanni Santiniho. Křtiny se v té době staly střediskem duchovní obnovy celé Moravy a byly nazývány První Ave.
Od roku 2008 je křtinský poutní chrám národní kulturní památkou.
