Článek
Rybářství a rybaření má u nás dlouholetou tradici a sobotního rána se nemohli příznivci rybaření dočkat. Kolem šesté hodiny ranní se začaly oba rybníky obsypávat rybáři i jejich moderní rybářskou technikou.
Aby bylo proč nahodit, místní rybářský spolek od podzimu do jara vysadil na oba rybníky kolem devadesáti metráků různých druhů ryb, jako jsou kapři, jeseteři, pstruzi a další ryby. Rybáři a sportovní rybáři měli velkou radost, když chytili svoji první rybičku, tu políbili, vrátili do vody s přáním, aby ta další byla mnohem větší. Přitom roztahovali ruce, jako by jí ukazovali, jak velká ryba se má na jejich udičku chytit. Každý z přítomných rybářů měl svoji tajnou „zbraň“, na kterou se ošálená rybička chytila. Přitom se bavili historkami a škádlili se, jak velkou rybu ulovili.
To již začala osmá hodina a rybářský potěr rozhodil na břehu rybníka Dolní peklo své rybářské náčiní. Pod dohledem zkušených rybářů, ale také maminek, začaly děti nahazovat své pruty. Někteří měli štěstí ihned, jako jedna z nejmladších soutěžících, Natálka Rogeliová z Prachovic, která po nahození ulovila svého kapříka. Měla z toho ohromnou radost, ale jak určuje rybářská čest, rybičku pohladila a pustila na svobodu.
Během závodu si každý z dětí chytil jen pro sebe svého kapříka a odnesl domů, jako jednu z odměn. „Chodím ráda na rybářský kroužek, poznávám různé druhy ryb a způsob chytání, ale také přírodu. Moje největší ryba, kterou jsem zatím chytila, byl kapřík o délce 52 cm,“ řekla s úsměvem Natálka Rogeliová.
„Jsem rád, že děti doma nesedí jenom u PC a mají zájem o koníčky, jako je třeba rybaření. K nám chodí kolem sedmnácti mladých rybářů a většina při rybářských závodech získá jako další odměnu část rybářské náčiní, jako je třeba prut, podběrák a další,“ řekl na při závodech František Čep, člen rybářského výboru, který má na starosti rybářský potěr.