Článek
Václavova tvrz v rožmberském teritoriu
Kuklov, ač malinkatý, má dvě pamětihodnosti, které odděluje silnice. Původně tu stával hrad, jehož německý název zněl Kuglweid - Kuklvajt počeštěno. Také zde sídlili zřejmě Bavoři, pojem Němci je mnohem pozdější. Založili ho na skalnaté vyvýšenině kolem roku 1357, pokyn ke stavbě dal vyšehradský biskup Jetřich. Po jeho smrti připadl králi.
Byl sídlem královské moci proti rozpínavým Rožmberkům, podle nákresu rekonstrukce u cesty vedoucí k nepatrným zbytkům to byl střední hrádek. Přesto se stal jednou z příčin sporu Václava IV. s arcibiskupem Janem z Jenštejna. Šlo o cosi majetkového.
Nejprve si hodnostáři notovali, to Jenštejn ještě také moku hodoval, pak se vše zlomilo, Jenštejn vyčítal Václavovi jeho rozmařilý život, a prchlivý Přemyslovec se navztekal. Než se stal z opilce a smilníka normálním panovníkem, odskákal jejich vády Jan z Pomuka, později světec světového významu.
Ale to se Kuklova netýkalo, zato se ho dotklo, a velmi zle, poboření Jindřichem III. z Rožmberka, v době, kdy byl Václav od české šlechty jat a po hradech vězněn. Kuklov rozvalili 1395, již nikdy se nepřikročilo k jeho obnově.
Pauláni klášter nedostavěli
Kromě několika kamenů na skále a zbytku předhradních valů to k popatření není zhola nic. Zdivo skončilo v okolních vsích jako stavební materiál.
Území nakonec král postoupil Rožmberkům, Petr Vok s bratrem Oldřichem povolali roku 1495 mnichy paulány, aby oblast kolonizovali. Mezi hospodářskými budovami uvidíte nedokončenou loď kláštera. Dá se zajít dovnitř, jedná se o velmi působivý prostor, v jeho blízkosti stojí bývalý kostel svatého Ondřeje, patřící původně k hradu.
Bratři poustevníci řádu svatého Františka z Pauly ale svou misii nedokončili, z Kuklova odešli asi roku 1530. Stavba s pěti vysokými okny začala chátrat, přesto tu Rožmberkové založili hospodářský dvůr s pivovarem.
Úplná zkáza přišla se švédskými vojsky za třicetileté války, nájezdníci vše vyplenili a zapálili.
Klášter slouží k občasným společenským akcím, divadelním a hudebním produkcím, i jako svatební místo. Sňatky jsou jen občanské, nikoli církevní. Roku 1967 zde František Vláčil natáčel některé ze scén filmu Údolí včel.
Jsme v předhůří nádherné Šumavy, nedaleko Českého Krumlova, Zlaté Koruny, kousek od Kleti, královny Blanenského lesa, Prachatic. Vybere si tu každý ten svůj kout přírody.
