Článek
V Lužánkách byl zbudován cirkusový stan jako místo konání koncertů a představení souborů s nabídkou novodobého cirkusu, kabaretu, divadla a kombinací žánrů. Když v NdB začali uvažovat o vlastním představení, logicky se nabízelo Vančurovo Rozmarné léto. Naposledy se v Mahence hrálo v roce 1983. Většina příběh pamatuje z filmového zpracování Jiřího Menzela (1967).
Novela Vladislava Vančury vyšla v roce 1926 s ilustracemi J. Čapka, spjata je s poetismem, českým přínosem k proudům evropské meziválečné avantgardy. K poetismu náleží hravost, básnivost, inspirace okrajovými žánry a produkcemi. To vše rozmarný příběh za autorova osobitého barvitého, košatého jazyka naplňuje. Vsazen je do koloritu říčních lázní za vrtkavého letního počasí provázeného obdobně laděnými slovy a kousky hrdinů vyprávění.
Trojice kumpánů s ústředním „plavčím mistrem“, majitelem plovárny Antonínem (Petr Halberstadt s Martinem Slámou a Michalem Bumbálkem), tráví lenivý čas tlacháním, když téměř nehybnost rozčeří vstup dvojice hybatelů krátkého letního děje. S kočovným vozem přijíždí kouzelník Arnoštek s přitažlivou Annou, ne netykavkou. Karty jsou rozdány, snad nejdovedněji zamíchá a sehraje velkou hru ženských přemetů Kateřina, manželka Antonína. Ten se stane prvním z mužného trojlístku, který okusí pokušení letní noci.
Inscenace NdB dodává k daným "rekvizitám" poetismu cirkusové prostředí. Je tu dvojice klaunů, kterými do děje prolínají Martin Siničák a Hana Tomáš Briešťanská. Nechybí správná cirkusová kapela, čtyřčlenné Sandonoriko. Prostorný stan, v třeskutém způsobu letošního února příjemně vyhřátý, umožňuje zapojení ryze cirkusáckých rekvizit, včetně maringotky, hlavně však náčiní k pravým artistickým, nebezpečným kouskům. Scéna umně kombinuje přechody z prostředí lázní, nechybí voda či pohyblivá pramice.
Ústřední mužská herecká trojice zvládá výstižně postavy rozdílných charakterů. Jedinou nevýhodou velkého prostoru pro všechny herce je nezbytnost mikroportů, kterou však zdárně překonávají. Divák, přece jen méně než čtenář, musí přivyknout Vančurovu jazyku, který právě nadsázkou i výrazivem vypovídá nejen o bohatosti jazyka, ale podtrhuje komiku dění.
Diváky zvlášť rozesměje a baví Tereza Groszmanová jako rozhodná, až furiózní Důrová, která přesvědčivě obrací vlastní prohřešek ve vinu partnera a navrací vše tam, kde bylo a má být. Diváci bez rozdílu v průběhu děje spontánně silným potleskem právem oceňovali akrobatické výstupy. Jako ona uchvátil bravurní Arnoštek Jakuba Šafránka a jeho přelétavá Anna (Annete Nesvadbová), půvabná a sebejistá i na hrazdě pod kopulí šapitó.
Zvláštní ocenění zaslouží celý realizační tým pod vedením režiséra Jakuba Nvoty. Rozmarné léto se bude hrát v lužáneckém šapitó i v následujících měsících, téměř do doby, než převezme vládu to opravdové. Současně třeba sledovat bohatý program, ve kterém se budou střídat zahraniční i domácí soubory.
