Romantický Jívák dál přitahuje turisty, cyklisty a milovníky přírody

Postupně tu vznikla trampská osada, v roce 1926 Jívácký Osadní Klub, za jehož zakladatele a prvního šerifa je považován Jan Bártl z Nymburka. Letos je to tedy 110 let.

Protože se sem sjíždělo stále víc lidí, postavil majitel polesí Alexander Thurn-Taxis v roce 1935 na hrázi rybníka dřevěnou restauraci s tančírnou, kabiny pro koupaliště a několik chat k pronajímání. Zároveň prodal další parcely k výstavbě soukromých chat. Pro cizí příchozí byla rekreace zpoplatněna – za koupání se vybíral měsíční poplatek deset korun za celou rodinu a za vstup do lesa korunu.

Před druhou světovou válkou žil Jívák pestrým sportovním a kulturním životem, organizovaným JOKem. V roce 1944 však bylo území zabráno německou armádou – v sousední oboře byl vybudován rozsáhlý muniční sklad. Velitelství skladu bylo umístěno v myslivně V Kroucenkách, pro vojáky bylo zabráno všech 19 soukromých chat. Důstojníci byli ubytováni na Loučeni v „malém zámku“ a ve vile Pinkaska.

Po válce se původní osadníci do svých chat vrátili. Ti také v roce 1948 postavili Janu Bártlovi, zakladateli JOKu, který byl vězněn v nacistickém lágru v Braunschweigu a zahynul při pochodu smrti 22. dubna 1945 u Wolfenbütelu, skromný kamenný památníček.

V druhé polovině padesátých let byl Jívácký Osadní Klub, který pořádal populární sportovní turnaje a řadu kulturních akcí, např. v roce 1956 uspořádal představení Rusalky s hostujícím Eduardem Hakenem, začleněn pod nově vzniklý Klub dopravy a spojů ROH Nymburk. Pod jeho řízením byla vybudována rozsáhlá letní scéna, na které se od května do září konaly neděli co neděli koncerty a divadelní představení profesionálních umělců.

Popularita jíváckých akcí sem lákala stovky a tisíce lidí. Je nutno připomenout, že většina z nich přicházela pěšky či přijížděla na jízdních kolech.

V době normalizace po srpnu 1968 si však na jevišti uprostřed lesů mnozí umělci takzvaně pouštěli pusu na špacír, čehož si začali všímat soudruzi z ideologického dozoru – po koncertu Waldemara Matušky, jenž si tu zavtipkoval na adresu okupačních vojsk, byly kulturní akce na Jíváku zakázány.

Mnozí chataři neskrývali uspokojení, protože se do zdejších lesů vrátil klid, přerušovaný jen nohejbalovými turnaji, táboráky a cachtajícími se dětmi v rybníku. Jívácký Osadní Klub byl nahrazen osadním výborem, jemuž stejně nikdo nevěnoval sluchu.

Z recese mladých vznikl na nějaký čas CHUJ – Chatová unie Jívák, jenž se stal pořadatelem rovněž recesistických akcí, např. Pochod s Matějem Kudějem po hospodách v okolních vesnicích.

V roce 1990 byl Jívácký osadní klub obnoven a stává se správcem chatové osady. Ta v současné době čítá asi 120 chat, ze staré knížecí restaurace se stal Lovecký hotel Jívák, ale krásná příroda, lesy a rybníky, koupání a houbaření, přitahují i nadále turisty, cyklisty a milovníky přírody.