Hlavní obsah

Renesanční zámek Komařice vážně nahlodal zub času a lhostejnosti

Novinky, Petr Hejna
Aktualizováno

Při putování po památkách je možno narazit na ruiny z časů plenění husity, lehlých za časů třicetileté války, zničených požárem, z různých důvodů nedostavěných, nebo zchátralých v letech vzhledem ke stáří objektu zcela nedávných. Pohled na kdysi reprezentativní sídla bývá často žalostný.

Foto: Petr Hejna
Článek

Vzdušnou čarou necelé tři, vzhledem k terénu po silnici osm, kilometrů na jihovýchod od významného slovanského hradiště Doudleby nedaleko Českých Budějovic leží poblíž říčky Stropnice obec Komařice.

Nezaručená zmínka připomíná obec prvně k roku 1278, potvrzená pak pochází z roku 1346 v souvislosti s jistým Benešem z Komařic. Z původní tvrze se díky Jiřímu Kořenskému z Terešova v roce 1566 stává honosný renesanční zámek s arkádami, s nástěnnými malbami v interiéru, charakteristickými psaníčkovými sgrafity, doplněný rozsáhlým hospodářským traktem s unikátním rozměrným pětipatrovým špýcharem.

Roku 1623 ves přechází koupí do majetku vyšebrodského kláštera. Předtím stačil zámek dvakrát vyhořet - poprvé roku 1598 a později v roce 1621. Dva roky poté byl již při prodeji klášteru držitelem Ctiborem Kořenským značně zchátralý, na čemž se výrazně podepsaly události třicetileté války. 

Ve správě cisterciáků z Vyššího Brodu byl zámek do zrušení poddanství - roku 1781 vydal osvícenský císař Josef II. patent o zrušení nevolnictví, zrušení poddanství proběhlo v Rakouském císařství roku 1848 na základě patentu císaře Ferdinanda I. 

Dnešní stav je dvoupatrové budovy se dvěma křídly je smutnou připomínkou let, kdy areál sloužil jako sklady, škola, byty či pohostinství, a to bez patřičné údržby a ochrany před vandaly. Zvon z věže byl ukraden, vlhkost poničila zdi i malby, sgrafita jsou sotva patrná, za své vzaly sluneční hodiny, součást fresky Panny Marie, napadeny a ohroženy jsou krovy, stropy, podlahy. Stejně tak je tomu u hospodářských objektů, nový majitel, vlastnící „panství“ dva roky, má před sebou opravdu spoustu práce a investic. 

V okolí zámku je k vidění spousta starých památných stromů (zeravy, tis, lípa), přímo před zámkem stojí socha Panny Marie Immaculaty, pocházející z 30. let 18. století. Přídomek Immaculata (neposkvrněná) je charakteristický pro umělecké ztvárnění budoucí Kristovy matky Marie, stejně jako později on počaté bez poskvrny.

Barokní ztvárnění jako atributy používá například svatozářnou korunu z dvanácti hvězd, provaz s třemi uzly kolem pasu, Marii stojící na kouli, představující svět, či nad srpkem měsíce, jehož špičky směřují dolů. Dřívější podoby zase zahrnovaly motiv pokořeného hada či draka a poetické texty, zapracované do díla, vycházely z Šalamounovy milostné Písně písní. Objevovaly se zde tedy termíny jako nezkalené zrcadlo, věž Davidova, kvítek šaronský a další, vyvedené v latině (tedy speculum sine macula, turris David a flos campi).

VIDEO: Co zbylo ze zámku (od času 3:17 minuty)

Hned u silnice, vedoucí kolem zámku, stojí výklenková kaplička s. Jana Nepomuckého, za ní vede odbočka mezi místy pobořenými zdmi směrem na pod Komařice spadající Sedlo.

První zmínka o Sedle je již z roku 1293, kdy zde stával Víckův statek. Narodil se zde roku 1842 Michael Rafael Pavel, který ke sklonku života působil jako převor vyšebrodského kláštera. Přehled dalších význačných rodáků ZDE.

Související témata:

Výběr článků

Načítám