Článek
V minulých měsících vznikly za podpory Biskupství litoměřického první dva díly dokumentu upozorňujícího na zajímavé historické varhany severních Čech. Nápad seznámit veřejnost s varhanami a jejich stavem vznikl již před několika lety, kdy Radek Rejšek začal pořádat setkání u různých nástrojů ohrožených zánikem. Časem se však ukázalo, že tato forma prezentace není bohužel vhodná pro každého například kvůli špatné dostupnosti.
Vít Janata, zvukař projektu, přišel tedy s návrhem pomyslně přenést varhany přímo k lidem do pohodlí jejich domovů. Začal tak vznikat dokumentární cyklus, jehož posláním je dle Janatových slov upozornit na krásu a jedinečnost tohoto hudebního nástroje, zároveň však i na skutečnost, že historické varhany pomalu, ale jistě chátrají.
„Takto by v budoucnu mohlo navždy umlknout velké množství nástrojů, které zde stojí a hrají klidně i od 18. století. A přijít o tento velký kulturní odkaz by byla nepředstavitelná škoda. Proto je zapotřebí upozornit okolí, že varhany nejsou pouze „ozdobná skříň s píšťalami", ale velmi složitý a vzácný hudební nástroj, který má sloužit po mnoho a mnoho generací a je zapotřebí věnovat mu náležitou odbornou péči,” dodal Janata.
Cyklus se věnuje především nástrojům ve špatném stavu. Důvodem mimo jiné je, aby bylo možné srovnat stav původní se stavem po opravě. V budoucnu by tak měly být některé díly věnovány i varhanám, které se již své záchrany dočkaly. Litoměřická diecéze je opravdu rozsáhlá a nalezneme zde velkou škálu varhanářské práce z různých období a rozličné velikosti.
Jistě ne náhodou věnovalo bezpočet hudebních velikánů své doby část tvorby právě skladbám pro varhany. „Varhany jako takové jsou jedinečným dílem z mnoha hledisek. Z nástroje by měly vycházet tóny ušlechtilé, uchu lahodící a ducha povznášející. Tvůrce varhan tedy musí mít vytříbenou zvukovou a hudební představivost. Neexistují dvoje stejné varhany, každé jsou originálem a varhanáři, které považujeme za skutečné umělce, dokázali svým nástrojům vtisknout nezaměnitelný zvukový charakter, podle něhož je v mnoha případech autorství nástroje dokonce identifikovatelné. Varhanář musel dokonale ovládat práci se dřevem, ale i s kovem a musel být schopným konstruktérem,” uvedl Radek Rejšek, který působí jako organolog litoměřické diecéze a má na starosti obsahovou složku dokumentu.
První díl je již ke zhlédnutí na Youtube a zavede vás do kostela v Řepíně, kde se nacházejí varhany J. Predigera. Aktuality je možné sledovat na stránce Dokumentární cyklus Putování po varhanách.
Možná jen málo lidí ví, jak lze záchranu těchto jedinečných nástrojů podpořit. Nejčastěji se tak děje prostřednictvím veřejné sbírky. Další obecnější možností je například v litoměřické diecézi zakoupení pexesa s vyobrazením ohrožených nástrojů. Pokud si nejste jistí, jak je to s nástrojem ve vašem městě, či obci, je nejlepší kontaktovat diecézního organologa.
Veřejné sbírky na varhany v litoměřické diecézi - Bozkov, Jablonec n. N., Postoloprty, Hoštka či Kněžmost.