Článek
Autory filmového scénáře, který je postaven na groteskní přeměně zbraní na hudební nástroje, byli Jiří Suchý a Ján Roháč. Celý děj doplnili o některé další motivy, ale hlavně o spoustu nových písniček z pera Jiřího Šlitra a Jiřího Suchého v podání tehdejších pěveckých hvězd.
Ale na plátně se neobjevili jen Karel Gott, Eva Pilarová, Waldemar Matuška, Hana Hegerová, Jana Malknechtová, Jiří Jelínek nebo Pavlína Filipovská, ale také Jana Brejchová, Jiří Suchý a Jiří Šlitr, Jiří Menzel, Darek Vostřel, Vlastimil Brodský a mnoho dalších herců a zpěváků.
Přesto neměl filmový muzikál zpočátku takový úspěch, jak se očekávalo, za což může jiný muzikál Starci na chmelu. Jednak byl na plátna kin uveden o něco dříve, jednak byl barevný. Byla to však prohra dočasná, neboť čas prověřil kvality a film patří k tomu nejpovedenějšímu, co bylo u nás v daném žánru natočeno.
„Myslím si, že Starci to nad Klarinetama vyhráli. Klarinety byly úspěšný, ale Starci veleúspěšní. Ani kritikou nebyl film jednoznačně přijatý. Znovu byl uveden až v sedmdesátých letech, a to už jeho uvedení bylo triumfální. Z mnoha měst mi lidé psali, že se v průběhu filmu tleskalo a na konci byl potlesk vestoje,” nechal se už před časem slyšet Jiří Suchý, který současně vzpomněl, že původně se měl na filmu spolupodílet i Miloš Forman.
O tom, jak zasáhl film do osudů několika jeho hvězd, vzpomíná Eva Pilarová: „Film Kdyby tisíc klarinetů jsme točili s nadšením. Ale některým z nás mnoho radosti nepřinesl. Hráli a zpívali tam snad všichni, kdo byli v první polovině šedesátých let známí. Nedlouho po natáčení začaly kolovat drsné pomluvy o Waldemaru Matuškovi, o Karlu Gottovi a o mně. Podle "zaručených" informací jsme měli močit z balkonu hotelu na sovětskou delegaci, přičemž Karel údajně zpíval Tam, kde šumí proud, zatímco Waldemar úryvky z Árie měsíce - A cáká a cáká. Na základě těchto nesmyslů jsme dostali tzv. zákaz činnosti. Karel a já jsme nesměli na rok do televize a nevysílal nás rozhlas. Waldemarovi k pomluvám přihodili, že řídil nahý dopravu na křižovatce v Mariánských Lázních, a proto mu k televiznímu a rozhlasovému zákazu přidali ještě zákaz koncertování. Vystupovat směl jen v divadle Rokoko. Až do roku 2009 jsem netušila, že fáma byla vypuštěna uměle a cíleně. Autorem byl pracovník Ústředního výboru KSČ... Straně vadila naše popularita, potřebovala nás u našich příznivců znemožnit.”
Filmový muzikál Kdyby tisíc klarinetů, který se v létě roku 1964 natáčel na zámku Kynžvart, měl premiéru 29. ledna 1965. Kameramanem snímku byl Rudolf Stach, choreografem Pavel Šmok. V komparzu se objevilo několik budoucích hvězd a z písní, které ve filmu zaznívají (Tereza, Píseň o rose, Motýl, V opeře, Tak abyste to věděla, Kapitáne, kam s tou lodí, Nebezpečné dotýkat se hvězd a další), jsou dodnes nezapomenutelné šlágry.