Článek
Na uvítanou světové legendy zde byl 20. září v 17 hodin uspořádán koncert jejích písní v podání zpěvačky Radky Fišarové.
Grévin je muzeum, které žije - tentokrát francouzským šansonem. Na jeden večer zde ožily, díky skvělému hlasu Radky Fišarové, nezapomenutelné písně drobné zpěvačky známé pod pseudonymem Vrabčák.
Její tvorba stále inspiruje mladé interprety a její hlas se zarývá každému až pod kůži. Obě dámy mají kromě lásky k hudbě společný i den a měsíc narození. Na akordeon Radčin úžasný zpěv doprovázel Aliaksandr Yasinski. Divadelním sálem muzea Grévin se nesly písně jako „Non, je ne regrette rien“ (Ničeho nelituji), „La vie en rose“ (Růžový život) nebo „Padam Padam“, díky kterým si zpěvačka vysloužila světovou popularitu a ve kterých se navždy bude odrážet její pohnutý osud – neutěšený život na ulici a nenaplněné lásky.
Tak jako býval vyprodán mýtický sál pařížského hudebního chrámu Olympia při Edithiných koncertech, ani v Praze na sebe potlesk nenechal čekat. Divadelní sál muzea Grévin byl plný. Poklonit odkazu zpěvačky a poslechnout si její písně přišla i legenda české hudby kapelník a dirigent Václav Hybš s manželkou.
Mezi dalšími osobnostmi se objevil houslista Pavel Šporcl s rodinou a herci divadla Spejbla a Hurvínka Martin Klásek a Michal Barták i s loutkami oblíbených dětských hrdinů, které mohou návštěvníci v muzeu také najít. Přišel i stylista a vizážista hvězd Kája Pavlíček. Přivítat francouzskou ikonu v Praze dorazili také zástupci Francouzského institutu. Všech hostů se na jejich vztah k Edith Piaf nezapomněl zeptat moderátor akce herec Petr Batěk.
Vůbec první vosková socha Edith Piaf vznikla v pařížském Grévinu již v roce 1937. Jak bývá v Grévinu zvykem, byla u její výroby přítomna osobně i skutečná Piaf. Bohužel tato figurína se nedochovala. Ta současná byla vyrobena v ateliérech v Paříži exkluzivně pro pražské muzeum Grévin.
Ačkoliv živá Edith Piaf už nemohla být přítomna, tak podle dochovaných záznamů z tvorby první figuríny bylo možné dodržet zcela autentické proporce postavy. Francouzský sochař Stéphane Barret se svým uměleckým týmem strávil šest měsíců její výrobou, ke které využíval i fotografie zpěvačky a dokumenty o ní.
Nynější podoba představuje zpěvačku na začátku 60. let 20. století při jednom z vystoupení v pařížské Olympii. Je oblečena do černých šatů, které byly pro ni typické pro záměrně volenou jednoduchost, aby nepřitahovaly pozornost posluchačů a nenarušovaly tak zážitek z jejího zpěvu. Tyto šaty jsou přesnou kopií vlastních šatů Edith zapůjčených muzeem Edith Piaf v Paříži.
A protože jsme v Grévinu, který si zakládá i na doplňcích, které dokreslují výsledný dojem, nemůže nikoho překvapit, že figurína stojí před originálním mikrofonem ze zmíněné Olympie. Kdo ví, jestli to není právě ten, před kterým dobyla Edith Piaf srdce nejen Francouzů, ale i celého světa.
