Článek
V České republice žije v současnosti na 631 nositelů jména Roland (údaj platný dle MVČR k 31. 12. 2016), ovšem název přednášky je odvozen od francouzského hrdiny, jednoho z velitelů vojska Karla Velikého, který byl také jeho synovcem.
Zároveň se jedná o hlavní postavu rytířského eposu Píseň o Rolandovi z 11. století, který popisuje situaci kolem bitvy v průsmyku Roncevaux v západních Pyrenejích (roku 778). Roland velel zadnímu voji Karlovy armády a se svým oddílem se statečně bránil přesile Saracénů. V bitvě nalezl smrt, ale jeho jméno se stalo symbolem rytířských ctností a později proniklo také do právnické terminologie.
Panovníci středověkým městům udělovali privilegia, jež zahrnovala různá práva. Mezi hlavní výsady patřilo právo tržní, celní, horní, hradební, várečné, mílové, hrdelní a soudní. Soška rytíře Rolanda byla často užívaným symbolem městské obchodní a celní samostatnosti, ale mohl to být např. i sloup s korouhví, holí či mírou. Mnohdy stačil jeden symbol, většinou meč, který spojoval vícero výsad.
Největší kamenná socha s Rolandem pochází z roku 1404 a naleznete ji na Markplatzu v Brémách. Samotná figura měří 5,47 m, ovšem celková výška sochy činí 10,21 m. Od roku 2004 tato socha společně s nedalekou radnicí figuruje na seznamu světového dědictví UNESCO. Dostala se rovněž na poštovní známky, pamětní mince i německou dvoueurovku.
V mnoha případech upozorňují „rolandovské“ sochy taktéž na právo hrdelní a soudní, vždyť často zdobily právě vrcholky pranýřů. I po několika staletích je dnes můžeme zaznamenat v centrech měst a větších obcí na budovách radnic, náměstích, kašnách nebo poblíž kostelů a panských sídel.
Tyto většinou drobné sochařské plastiky (výjimky samozřejmě potvrzují pravidlo) a stavební památky nám připomínají jednu ze stěžejních lidských hodnot v období středověku a raného novověku, a to čest. Vše, co se dotýkalo cti, bylo bedlivě sledováno i hodnoceno a její ztráta znamenala ve většině případů zneucťující či ponižující trest.
Přednáška Pod ochranou Rolandů nabídne nejen vizuální prezentaci daných památek v oblasti našeho regionu, ale můžete se těšit na rozšířený záběr, mapující vybrané lokality z téměř celé střední Evropy.
Hned v úvodu například zavítáme do slezského města Vratislav na druhé největší náměstí v Polsku a jednu z nejkrásnějších evropských radnic. Zatímco sochy rytířů, jejichž štíty zdobily příslušné městské znaky, byly především záležitostí německy mluvících zemí, pranýře patřily ke koloritu téměř každého středoevropského městečka. Na konci 18. století však u nás těchto symbolů nižšího hrdelního práva velmi citelně ubylo, za což vděčíme nařízení císaře Josefa II., které spolu se šibenicemi přikazovalo jejich likvidaci.
Přednáška se uskuteční v úterý 12. prosince v 17.00 hodin v Korvínském domě na Horním náměstí v Přerově. Odborný výklad pracovníka Muzea Komenského v Přerově Lubomíra Vyňuchala doplní již tradiční hudební host. Doplňkovým bonusem navíc bude několik písní na téma „zločin a trest“ s doprovodem kytary a zpěvem Petra Vyňuchala.