Článek
Návrh nových symbolů připravil heraldik Jan Tejkal. Poté byly předloženy Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Parlamentu, který jejich udělení doporučil.
„Archivní průzkum potvrdil existenci pečeti obce Přehvozdí. Doklady představují otisky pečeti v archivních fondech Národního archivu v Praze – konkrétně se jedná o otisky pečeti barvou na kartonový podklad v Indikačních skizzách Stabilního katastru z roku 1841,“ připomíná starosta Přehvozdí Václav Bažant.
První písemná zmínka
Jméno daly Přehvozdí lesy, které se rozprostíraly a dodnes rozprostírají všude kolem. Před těmito hvozdy obec vznikla a původně se jmenovala Přehvozd.
„Nejstarší písemná zpráva o naší obci pochází z doby, kdy ves patřila k nedaleké tvrzi Hošť a vlastnil ji zeman Bohumil Hájek. Manskou tvrz i se vsí v roce 1415, tedy právě před 600 lety, Bohumil Hájek prodal Strachotovi Trčkovi z Kralovic. Rodina Trčků ji pak měla v držení ještě po celou dobu husitských válek,“ upřesnila přehvozdská zastupitelka Petra Škopková-Doležalová.
Je ovšem zřejmé, že osada tu byla již dlouho před tímto datem. Původní historické jádro vesnice se dochovalo dodnes. Tvoří jej historicky cenný areál statku čp. 13 s roubeným špejcharem a výměnkem.
Obec, která dnes patří do okresu Kolín, byla dlouho součástí černokosteleckého panství. To vlastnil nejprve rod Smiřických, po bělohorské bitvě přešlo do majetku Liechtensteinů.
V Přehvozdí, jehož katastrální území má rozlohu 2,83 kilometrů čtverečních, je dnes hlášeno k trvalému pobytu 272 obyvatel. Běžné záležitosti týkající se každodenního života pro ně zajišťuje jako obec s rozšířenou působností pět kilometrů vzdálený Český Brod.
