Předpovídala Otava osud královského rodu?

Na březích této půvabné řeky vznikala města. Jedním takovým je i Písek, který je poprvé písemně zmiňován za vlády krále Václava I. v první polovině 13. století.  

Je pravděpodobné, že život v této jižní části Čech sahá ještě dále do historie, a to díky zlatu, které zde bylo získáváno rýžováním a zřejmě i hlubinnou těžbou.

„Král Václav I. (1205-1253) pak započal v místě nedaleko osady se stavbou hradu, jehož účelem byla ochrana otavských rýžovišť a obchodníků procházejících po trase Zlaté stezky. Ta překračovala Otavu právě v těchto místech. Současně s hradem Václav I. založil a začal budovat i město. Název mu dal nejspíše říční sediment, jenž sehrál v historii města zásadní význam - zlatonosný písek,“ uvádí se na stránkách www.visitpisek.cz.

Velkého rozkvětu a významu pak Písek dosáhl za vlády Přemysla Otakara II. Město bylo opevněno, byl postaven kamenný most přes řeku, klášter, kostel a dokončen byl rovněž královský hrad. Sám panovník zde opakovaně pobýval.

„V letech 1260-1264 nacházíme tu krále každý rok, an se tu zdržuje s některými úředníky dvorskými a pány zemskými. Také v letech pozdějších tu přebýval a r. 1274 se tu zdržoval dlouho, bavě se bezpochyby honbou,“ uvedl August Sedláček ve svém rozsáhlém díle Hrady, zámky a tvrze království českého.

Písek se stal oporou českých panovníků v jižních Čechách. Důležitost této lokality si uvědomoval i císař Karel IV., který udělil tomuto městu řadu privilegií.  

„Karel sám někdy na zdejším hradě přebýval, zejména v l. 1343 v červenci, r. 1352 v únoru a srpnu, r. 1353 v květnu, r. 1363 v prosinci,“ upřesnil August Sedláček.

K Písku se váže celá řada pověstí. Jedna z nich hovoří například o kostlivci, který v noci vylézal z hrobu a toulal se po ulicích. Zajímavější je ale ta, podle níž Otava dokázala varovat královský rod před nebezpečím.

„Tok řeky byl podle ní svázán s životem i smrtí panujícího rodu Přemyslovců. Prý se stávalo, že Otava svůj tok obracela, či dokonce zastavila, kdykoli Přemyslovcům hrozilo nějaké nebezpečí. To se mělo stát 21. června 1305 před smrtí Václava II. a také 4. srpna 1306, krátce před tím, než byl v Olomouci zavražděn král Václav III., jímž rod vymřel po meči. Od těch dob už k ničemu takovému nedošlo a Otava plynula bez zastavení,“ dočteme se na www.visitpisek.cz.

Možná se Otava v Písku opravdu někdy chovala jinak než obvykle a možná tomu někdo přisoudil určitý význam. Možná to bylo všechno úplně jinak. Na druhou stranu je ale pravda, že Písek má své kouzlo, půvab a především zvláštní atmosféru, ke které bezesporu významnou měrou přispívá právě Otava. Bez ní by prostě nebyl takový, jaký je. Patří k sobě, vzájemně se doplňují a ovlivňují. Řeka je tepnou, která pohání srdce tohoto jihočeského města.