Článek
Jiří Růžička měl se svou matkou Helenou spíše sourozenecký vztah, než klasický vztah matka - syn. Oslovoval ji křestním jménem, stejně jako svého otce, bývalého režiséra Jiřího Růžičku st. S maminkou postupem let vytvořil komickou dvojici a vystupovali spolu jak na jevištích, tak i ve filmech a v televizi. „Jirka razí heslo plná zaměstnanost, plná zaměstnanost. Někdy je neuvěřitelné, co se svou fyzickou stránkou zvládne, ale taky, co toho sní a vypije. To já bych měla na týden,” přiznávala často Helena Růžičková.
Přitom, když se její syn 8. ledna 1956 narodil, měla jeho babička, matka herečky strach, že zemře. „Jirka byl hubeňoučký, skoro jako podvyživené dítě. A dneska?” říkávala s humorem Růžičková a nezapomínala zmínit jednu zvláštnost. „Děti běžně jako své první slovo, když se učí mluvit, řeknou máma, nebo táta, ale náš Jirka je asi boží dítě, protože jeho první slovo bylo ‘Bůh’,” prozradila v několika rozhovorech herečka, která také většinu života bojovala s nadváhou. Jenomže zatímco ona ji měla způsobenou bulimií po porodu a chybnou funkcí srdce, čímž se jí v těle zadržovala voda, její syn byl extrémně obézní.
„Jirka, když se chtěl zvážit, musel jezdit na nákladní nádraží. Nedělal to často, a pak ho tam už ani nepouštěli, protože i tu váhu jim tam strhnul,” smála se Helena Růžičková situacím, které ale ve skutečnosti moc humorné nebyly. Zatímco ona přiznala, že její nejvyšší váha se šplhala k hodnotě 226 kg, její syn jí předčil. Jeho hodnoty svého času atakovaly hranici tří metráků.
Už když mu bylo 17 let, zahrál si kuchtíka v pohádce Tři oříšky pro Popelku. A už tam vážil metrák. „Když jsme točili začátkem 80. let s Deanem Reedem a Vaškem Neckářem legendární film Zpívej, kovboji!, tenkrát nás herce vážili. A měli tam váhu, která mluvila. Jirka na ni nelezl raději vůbec, ale já byla za hrdinku. To jsem ale neměla dělat. Stoupla jsem si na ni, co svítilo, to zhaslo, co nesvítilo, to se rozsvítilo. Pak v ní zakřapalo, ozvala se divná rána a ozvalo se: Nevstupujte na váhu ve skupinkách!” přidávala k dobru historku herečka.
Extrémní nadváha byla pro jejího syna osudná. Na podzim roku 1996 mu před odjezdem na pracovní cestu s matkou doma praskl vřed na dvanácterníku. Sanitka jej po velkých komplikacích přepravila do nemocnice, kde jej stabilizovali. Poté, co během dalších dvou let vystřídal zhruba 20 nemocnic, ústavů a sanatorií, co prodělal několik infarktů, mrtvic, učil se znovu mluvit a byl závislý na stále pomoci druhých, 20. února 1999 vydechl v pražské Thomayerově nemocnici naposledy.
Vlastní hrob na přání nemá. Jeho popel je rozptýlen - následně spolu s popelem maminky Heleny a tatínka Jiřího st. na loučce Vinohradských hřbitovů. Zůstaly po něm dvě, dnes již dospělé dcery, které se ale s otcem po rozvodu nestýkaly. Po smrti Heleny Růžičkové se však staly jedinými a zákonitými dědičkami.
