Článek
Jiří Vala se narodil 27. listopadu 1926 v Popradu na Slovensku. A protože byl jeho otec voják z povolání, rodina se často stěhovala. Maturoval ale už v Praze.
I když tíhl ke sportu, nakonec ho pohltilo divadlo, které hrál už během studia na gymnáziu. Ještě za okupace toho stihl poměrně dost - statoval v Uranii, hrál v Divadle pražských předměstí a ještě se dostal na konzervatoř, kterou dokončil - to už se škola mezitím proměnila v DAMU - v roce 1947. Poté byl v angažmá v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého v Praze.
Jako voják pak působil v Armádním uměleckém souboru, odkud přešel do Vinohradského divadla (tehdy to bylo ještě Divadlo československé armády), ve kterém byl v angažmá patnáct let, jež pak označil za nejkrásnější období svého divadelního života. Následovaly čtyři sezóny v Divadle E. F. Buriana, odkud v roce 1971 přešel do činohry Národního divadla.
Ve filmu se uplatnil na počátku padesátých let minulého století. Debutoval v jedné z epizodních rolí ve filmu Zítra se bude tančit všude (1952), po níž následovalo ještě několik podobných. Větší hereckou příležitost dostal až ve snímku Synové hor (1956), v němž hrál Václava Vrbatu, jednoho z průkopníků lyžování u nás.
Koncem padesátých let už patřil k nejobsazovanějším hercům mladé generace. Měl k sobě i odpovídající partnerky - s Janou Brejchovou si zahrál v povídkovém filmu Touha (1958), s Renátou Olárovou v Žižkovské romanci (1958), s Marií Tomášovou v Domě v Ořechovce (1959) a s Jiřinou Švorcovou v dramatu Král Šumavy (1959).
Výrazných rolí se Jiří Vala dočkal i v následujícím desetiletí - bylo to například ve špionážním snímku Smyk (1960), k němuž napsal i scénář. Film může být z dnešního pohledu tendenční politickou agitkou, Vala však zahrál náročnou dvojroli pozoruhodným způsobem. Své excelentní herectví uplatnil ve filmu Noční host (1961), ale třeba i v historickém snímku Spanilá jízda (1963), v němž představoval postavu drsného křižáckého rytíře.
Z dalších filmových rolí vynikají jeho elegantní komisař Exner v detektivce Poklad byzantského kupce (1966), rázný sportovní trenér v komedii Metráček (1971) nebo hlavní mužský hrdina Petr v komediálně laděné detektivce Aféry mé ženy (1972), kde měl za partnerku Libuši Švormovou.
Na jevišti zaujal jako Andrej Bolkonský i Pierre Bezuchov v Tolstého Vojně a míru, stejně jako Petruccio ze Shakespearova Zkrocení zlé ženy. V českém repertoáru se u diváků dobře zapsal jako Tylův Jan Hus, Kalafuna ze Strakonického dudáka nebo jako Dubský v Macháčkově režii Našich furiantů.
Co se týče televizní obrazovky, tady si zahrál jednu ze stěžejních rolí - Martina Nedobyla - v seriálu Sňatky z rozumu (1968), který se po čase dočkal pokračování v seriálu Zlá krev (1986). Objevil se i v dalším oblíbeném seriálu Byl jednou jeden dům (1974), kde ztvárnil postavu malíře Dlaska.
Jednu ze svých posledních filmových rolí vytvořil Jiří Vala v komedii Milana Šteindlera Vrať se do hrobu (1989), ke které napsala scénář Halina Pawlovská.
Byla to rakovina, která ukončila hercův život 15. listopadu 2003, pár dní před jeho 77. narozeninami.