Článek
Kůrovcová kalamita a vichřice Kyrill napáchaly velké škody i tady. Jehličnany popadaly po tisících, listnáče brouk nežere - a i lépe odolávají větrům.
K Pravčické bráně se dostanete buď stoupákem od Hřenska, není nijak náročný, část v traverze po úpatí, nebo po dlouhé stezce od Mezní Louky.
Území vlastnil a zpřístupnil rod Clary-Aldringen
Cestou od Hřenska narazíte na místo, kde se zřítila hraběnka Olga Clary-Aldringen. Jmenuje se Olgasturz. Visí tu malovaný obrázek hraběnčina pádu a také vysvětlující cedulka. Olga Chotková, teta Žofie Chotkové, manželky následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este tu při projížďce k bráně spadla roku 1872 s koně. Nic se jí nestalo, událost ale byla dlouho v nejvyšších kruzích probírána.
Rod Clary pochází zřejmě z Toskánska, prvním z Claryů žijícím v Čechách byl Francesco de Clario, císařský důstojník za třicetileté války. Koupil konfiskovaný majetek na Žatecku a Ferdinand II. ho povýšil do rytířského stavu. Rod byl vlastníkem Teplic v dobách jejich největší slávy. Skalní město Claryové zpřístupnili nejdřív pro své hosty, poté pro turisty.
Termín Švýcarska pro nádhernou krajinu se zrodil v době romantismu. Začali ho razit švýcarští malíři, kterým připomínal domovinu.
Nejkrásnější brána
Jeden z největších skalních mostů v Evropě býval kdysi na svém vrcholu přístupný. Nyní můžete obdivovat gigantický pískovcový oblouk z podhledu nebo vyhlídek z okolních skal. Oblouk je u paty, kde se dá posedět u stolků, dlouhý 26,5 metru. Skála nad vámi se klene v 16 metrech, síla pískovce jsou asi 3 metry. Brána je široká 6 až 7 metrů. K výletnímu zámečku Sokolí hnízdo, restauraci, který tu nechal zbudovat majitel panství Clary-Aldringen, proudí stovky turistů.
Sokoli stěhovaví v parku hnízdí, bohužel je ale někteří lidé, kteří by sem měli mít zakázán přístup, plaší. Strážci parku by měli mít co největší pravomoci a možnost tvrdého postihu rádobyturistů. Ještě že tu platí zákaz používání dronů.
Další krásná místa
Pravčická je magnetem, druhým v jsou splavné Soutěsky. Tudy se ročně na lodích proženou tisíce návštěvníků. Dalším lákadlem je Dolský mlýn. Respektive jeho pozůstatky. Stavení na říčce Kamenici hrálo v několika pohádkách, první byla Pyšná princezna, z lokality se stalo poutní místo.
Ve skalách jsou pozůstatky strážních hrádků, např, Loupežnický, Kyjovský, Brtnický...
Skalní města jsou proslulá i svými vyhlídkami – Mariina vyhlídka, Rudolfův kámen, Vilemínina vyhlídka aj. Vyhlídek je tu mnoho, k některým musíte šplhat po železných žebřících, to se týká spíše Saska. Česko-saskou stranu spojuje cyklotrasa podle říčky Křinice. Také vrcholy jednotlivých kopců jsou výbornými rozhledovými místy.
Je tu krásně, poslední dobou ale značně přecyklistováno. Kolaře jsem potkal i pod Pravčickou branou.
Nejvíce informací najdete v domě Českého Švýcarska v Krásné Lípě.