Hlavní obsah

Práce v první linii byla náročná, říká Václav z dětského domova

Novinky, Renata Majvaldová

Stovky mladých se v době koronavirové krize ocitly v tíživé situaci. Někteří z nich přišli o práci i o bydlení, jiní nasazují své zdraví v první linii. Můžete si říct, že tak to má dnes většina lidí, nejen ti, kteří vyrostli v dětském domově. Právě jim ale v této době chybí pomoc od blízkých a rodiny.

Foto: archív Začni správně

Václava teď čeká autoškola, s přípravou a trénikem na ni mu také pomáhá koordinátorka projektu Začni správně Jana Fajfrová

Článek

Blízké a rodinu v tomto nelehkém období nahrazuje po celé republice projekt Začni správně společnosti yourchance. V Plzeňském kraji se koordinátorka Jana Fajfrová stará asi o osmdesát mladých, z nichž už bezmála dvě desítky opustily dětský domov. Jedním z nich je i jednadvacetiletý Václav.

„Po celý nouzový stav jsem chodil do práce. Pracuji v obchodě, kde je často docela velká koncentrace lidí. Bylo to psychicky velice náročné. Nehledě na to, že neumím šít a na roušky, co jsem si objednal přes internet, jsem přes měsíc čekal,“ popisuje Vašek.

Roušku mu nakonec sehnala jeho koordinátorka Jana Fajfrová z projektu Začni správně. „Musím říct, že jsem na Vaška pyšná. Situaci zvládl velmi dobře, dokonce ho během nouzového stavu povýšili a on si dokázal ušetřit peníze na autoškolu,“ říká koordinátorka Jana.

Václav je v projektu přes rok a bydlí v projektovém bytě, který město pronajímá společnosti yourchance, pod níž Začni správně funguje.

„Projekt mi pomohl hodně. Po odchodu z DD jsem šel do domu na půl cesty a dalším krokem bylo začít se více osamostatňovat. Po roce jsem se stěhoval do bytu, který spravuje yourchance. Ten je podle mě mezikrokem mezi samostatným pronájmem a domem na půl cesty. Když bych si teď s něčím nevěděl rady, pořád se můžu obrátit na Janu,“ tvrdí Vašek.

Přesto, že velmi oceňuje praktickou pomoc koordinátorky, je pro něj nejzásadnější pomoc psychická. „S Janou se obvykle scházíme. Teď to ale nebylo možné, a tak jsme si pravidelně telefonovali. Často jsem potřeboval jen někomu povědět o tom, že jsem ve stresu, že jsem unavený,“ vysvětluje Vašek.

„Je hodně příjemné sledovat, jak Vašek postupem času sbírá sebevědomí a jak se před očima mění v dospělého člověka. To bylo vidět i na jeho přístupu ke koronavirové krizi. Byl racionální, ale pandemii nezlehčoval. Když jsem ho poznala, vyrovnal by se s totožnou situací o poznání hůř,“ myslí si koordinátorka.

Související témata:

Výběr článků

Načítám