Článek
„Dobouráváme přístavbu ze strany od budovy policie, potom přijde na řadu přístavba směrem od gymnázia. Na přelomu března a dubna zahájíme práce na odvodnění svahu za budovou a také na podzemním objektu, ve kterém bude část zázemí památníku,“ sdělil Jiří Stacke, předseda představenstva společnosti Zlínstav, která stavební práce zajišťuje.
Úpravy probíhají také uvnitř objektu. Stavební obnova památníku vyjde na necelých 35 miliónů korun. Cena měla být původně vyšší, snížit se jí podařilo soutěžením zakázky. „Památník Tomáše Bati by měl být k dispozici veřejnosti už v průběhu příštího roku,“ prohlásil primátor Miroslav Adámek.
„Celkové náklady na obnovu bývalého architektonického skvostu Zlína se odhadují na 70 miliónů korun. Městu se podařilo získat dotaci z ministerstva kultury ve výši 32 milionů korun, zbytek uvolní ze svého rozpočtu. Použije i téměř 200 tisíc korun, které se sešly ve veřejné sbírce nazývané Zlíňané sobě,“ informoval tiskový mluvčí zlínského magistrátu Zdeněk Dvořák.
Památník Tomáše Bati se po rekonstrukci vrátí do podoby, kterou měl po svém postavení v roce 1933. Zmizí přístavby z 50. let minulého století, takže z budovy se opět stane „skleněný krystal,“ považovaný za architektonický skvost a jeden ze symbolů Zlína. Při rekonstrukci jsou použity železo, beton a především sklo, tedy materiály, s jakými pracoval architekt František Lydie Gahura, který je autorem stavby.
Interiér památníku bude variabilní, aby zaujal co nejvíce návštěvníků. Jeho součástí bude znovu letadlo Junkers. Obnovený Památník Tomáše Bati se stane dalším turistickým lákadlem města. Z
Památník Tomáše Bati, 1933
Autor: František Lydie Gahura. V roce 1933 byla zahájena výstavba Památníku Tomáše Bati, který uzavírá stoupající parkový prospekt mezi internáty. Podle původního návrhu měl celý komplex obsahovat skupinu budov studijně vzdělávacího charakteru, vrcholících na ose parku objektem Památníku Tomáše Bati, který zahynul v roce 1932 při letecké katastrofě. Došlo však jen k částečné realizaci objektu Památníku a dvou studijních ústavů. I zde se uplatňoval typový skelet výrobní budovy s variabilní dispozicí etáže. Tvárnost železobetonového skeletu využil architekt Gahura k zajímavému řešení interiérů i exteriérů s působivými hladkými průběžnými zasklenými plochami.
Památník Tomáše Bati, nejpůsobivější architektonické dílo F. L. Gahury, je moderní parafrází staveb vrcholné gotiky: jen opěrný systém a barevné vitráže, jen železobetonový skelet a sklo. V roce 1954 byl památník přestavěn (akademický architekt J. Staša) na Dům umění a vznikly zde prostory galerie výtvarného umění a zlínské filharmonie. V roce 2009 objekt z větší části opustila Filharmonie Bohuslava Martinů, v roce 2013 Krajská galerie výtvarných umění. V následujících letech město Zlín začalo intenzivně pracovat na konceptu rekonstrukce Památníku T. Bati do původní podoby.