Pozoruhodný zámek Nový Hrad povstal jak Fénix z popela před čtyřmi roky

Zámek Nový Hrad v Jimlíně u Loun byl veřejnosti v celé své kráse představen teprve před čtyřmi lety. V letošním roce si areál připomínal 550. výročí od zahájení stavby Nového Hradu, který byl navíc jedním z posledních hradů postavených na našem území, stejně tak jako Švihov či Hrubý Rohozec.

Hrad začal stavět Albrecht Bezdružický z Kolowrat na základě svolení krále Jiřího z Poděbrad ze dne 2. května 1465. Po dokončení stavby v roce 1474 vznikla i nová větev pánů z Kolowrat, Novohradská.

Novohradští z Kolowrat sídlili na svém severočeském hradě pouze jedno století, roku 1573 prodává Volf hrad své tetě Johance a strýci Janu staršímu z Lobkowicz a na Točníku, kteří si Nový Hrad drží pouze dva roky.

Již zmíněný Volf se přestěhoval do jihočeského kraje, kde se snažil budovat kariéru po boku Rožmberků, a je třeba uznat, že úspěšně. Byl císařským radou, vrchním výběrčím daní, nejvyšším soudcem dvorským i zemským a nejvyšším zemským komořím, díky přízni s Petrem Vokem z Rožmberka rozšířil svůj majetek o bývalá rožmberská sídla, jako je Vimperk či Drslavice.

Roku 1600 provdal svou dceru Marii Magdalénu za rožmberského člena rodu, hraběte Jana Zrinského ze Serynu, s vidinou možné dědičné aliance, roku 1605 si druhá dcera Johanna Apolonie vzala Ondřeje Hoffmana z Grünnenbühlu, císařského číšníka, syn Zdeněk založil "španělskou větev" Novohradských z Kolowrat a syn Jáchym vedl významné renesanční úpravy jihočeského Vimperka. Rod Novohradských vymírá počátkem 19. století a dlouhá léta zůstával opomenut.

Nový Hrad měl po odchodu Kolowratů různé osudy - fungoval jako premonstrátský klášter, barokní rezidence prostopášných Varrensbachů, Šliků či Löweneggů, nebo jako lovecký zámek a velkostatek Schwarzenbergů, po nichž sloužil zámek coby zázemí JZD.

Teprve dnes je patrný jeho význam historický i architektonický - je zde dochován nejucelenější soubor malovaných záklopových renesančních stropů v České republice, včetně největšího o rozměrech zhruba 30 x 10 metrů, barokní štukatura přisuzovaná italským mistrům sdruženým kolem Francesca Carattiho, gotické fresky z dob založení či secesní výmalba v domě schwarzenberského správce velkostatku, kde je v sezóně v provozu menší penzion.

U příležitosti kolowratského výročí si zámek připomínal v expozicích významné osobnosti rodu Kolowratů díky navázané spolupráci s Janem Kolowrat-Krakowským-Liebsteinským z Rychnova nad Kněžnou, a stal se výchozím bodem menšího projektu Po stopách pánů z Kolowrat.

Zámek je otevřený i nyní v říjnu, a to také ve všední dny a na státní svátek. Neváhejte a přijďte si prohlédnout gotické dvoupatrové sklepy, fresky z dob založení, černou kuchyni, reprezentační renesanční i barokní sály, nebo soukromé pokoje a hospodářské zázemí.

Volně je přístupná věž, zahrada i podzemní stáje. Do soboty 31. října se na 1. prohlídkovém okruhu nachází také prodejní fotografická výstava URBEXu s názvem Čtyři fotografové, jedna vášeň. Objevte fénixe, který povstal z popela.

Další informace