Článek
Nejrizikovějšími skupinami jsou pacienti se známou alergií na pobodání hmyzem typu včela nebo vosa, pacienti s přidruženými chronickými onemocněními srdce, dýchacích cest a také pacienti vyššího věku nebo malé děti.
„Velmi rizikové je pobodání v dutině ústní, jazyka a také pobodání velkým počtem hmyzu. Těžší lokální reakce zaznamenáváme u pobodání sršněm,” uvedl primář oddělení urgentního příjmu KNTB MUDr. Michal Pisár.
Dodal, že většinu lidí přiveze rychlá záchranná služba a jsou obvykle kvalitně zaléčeni, někteří se dopraví sami nebo s rodinou. Nejlehčí reakce jsou často ošetřeny ambulantně a po několikahodinovém pozorování a podání kortikoidů, antihistaminik a infuze jsou pacienti propuštěni domů.
„Těžší případy obvykle 1-2 dny hospitalizujeme, nejtěžší případy vyžadují navíc podání adrenalinu do svalu, ojediněle i umělou plicní ventilaci – a hospitalizaci na JIP nebo ARO,” uvedl lékař.
Bodnutí včelou, vosou nebo sršněm se projeví v lehčích případech bolestí, zarudnutím a otokem kolem místa bodnutí. „Stačí postižené místo co nejvíce chladit, což zmenší otok, případně použít dostupná antihistaminika v masti,” upozornil primář interního oddělení KNTB MUDr. Jiří Latta.
„Velmi nebezpečné je, pokud dojde k bodnutí do jazyka nebo do krku, kde může otok zužovat dýchací cesty. V takovém případě je nutné rychle přivolat odbornou pomoc. Stejně tak u alergické reakce, která se projeví výraznějším místním otokem, kopřivkou, astmatickým záchvatem nebo anafylaktickým šokem,” dodal primář Latta.
Lidé, kteří vědí o své alergii, musí dbát na to, aby u sebe měli léky první pomoci a okamžitě si je vzali. Ti, kteří mají alergickou reakci poprvé, by měli po ošetření vyhledat specialistu alergologa, aby předešli případným komplikacím do budoucna.