Článek
Santini poráží Dientzenhofera
Počátkem 18. století se kladrubský opat Maurus Fintzguth rozhodl pro rozsáhlou přestavbu klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie, sv. Wolfganga a sv. Benedikta. Oslovil dva v té době nejznámější architekty – Jana Blažeje Santiniho a Kryštofa Dientzenhofera, aby vypracovali návrhy.
Opat se nakonec rozhodl pro nákladnější a rozsáhlejší Santiniho návrh, který za využití některých stavebních prvků původní románské baziliky vytvořil monumentální dílo ve stylu barokní gotiky.
Magická osmička
Číslo osm má velký význam – je jedním z Fibonacciho čísel, osm lidí přežilo biblickou potopu, podle islámu je osm nebí proti sedmi peklům a určitě bychom našli i další významy.
Santini magickou osmičku použil i v kladrubském klášterním kostele v podobě osmicípé hvězdy, která se nachází přímo pod hlavní kopulí (v menším provedení jsou pak tyto hvězdy i u hlavního oltáře).
„Číselné symboly, které se v Santiniho díle objevují nejčastěji v podobě geometrických obrazců, mají přímou souvislost se symbolikou tehdejší církve," uvádí Růžena Štíchová ve své práci Geometrie v architektuře Santiniho-Aichla.
Osmicípá hvězda ovšem není ryze křesťanský symbol – byla již emblémem mezopotamské bohyně Ištar (bohyně lásky a plodnosti) a teprve později se stává symbolem Panny Marie.
Hvězdná energie
Santini byl nejen vynikající architekt a matematik, ale pravděpodobně ovládal i nejrůznější tajné nauky a magie. Musel mít cit pro energetické a silové linie, neboť právě na jeho hvězdách v klášterním kostele proudí údajně velmi silná pozitivní energie. Někteří lidé zde ale pociťují i jakési brnění v končetinách či podivné tlaky.
Ať již je tajemství Santiniho stavby jakékoliv, podařilo se mu vytvořit překrásné dílo, které i ve 21. století budí obdiv a uznání.