Článek
Do Santiniho Křtin, barokního poutního místa se scházely a sjížděly tisíce věřících, ze vzdáleností podstatně větších.
Pravěké obětiště i podzemní továrna
Býčí skálu znali lidé již v paleolitu, přes další kulturní doby, železnou, bronzovou se dostaneme do středověku a novověku. Zabrdovický řeholník Vigsel o ni informuje v roce 1668, několikrát ji, tehdy volně přístupnou, navštívil i majitel panství Alois z Lichtenštejna.
Nyní uvidíte jen velkou skálu, vchod do jeskyně je uzavřen, pracují tu jeskyňáři, kteří stále pokračují ve výzkumu podzemního systému.
Vykopávky v jeskyni prováděl od roku 1867 Jindřich Wankel, objevil tu paleolitické sídliště s množstvím nálezů. Největším objevem byla soška býčka, již vykopali bratranci Felklové v roce 1869. Poté objevil Wankel halštatský pohřeb, přes 40 koster hlavně mladých žen s uťatými hlavami a končetinami. Šlo o mnohačetnou obětní popravu. Zřejmě se jednalo o rituální pohřeb, jeskyně sloužila jako obřadní obětiště. K tomu se našlo množství zvířecích kostí.
Značné množství artefaktů zničili Němci, kteří jeskyni využili jako podzemní továrnu, a ke konci války vyhodili vchod do povětří.
Po válce se objevovaly další prostory, Sobolova a Májová jeskyně, prozkoumán byl Jedovnický potok, ale ne všechno ještě je známo.
Pomalované lebky
Mariánské poutní místo Křtiny je vzdáleno od Býčí skály několik kilometrů.
Podle pověsti v údolí křtili věrozvěstové Cyril a Metoděj. Původní kostely nahradil barokní komplex, který nechal stavět opat zábrdovického kláštera v roce 1718. Stavbou byl pověřen Jan Blažej Santini-Aichel. Stavbu dokončili dlouho po Santiniho smrti. Komplex měl být větší, ale z finančních důvodů došlo k optimalizaci stavby. Vystavěna byla jen kaple svaté Anny, na Josefovu už nedošlo.
Křtinský areál zahrnuje kostel Jména Panny Marie, kapli, ambity, budovy a zámek. Uctívání Panny je tu známo od 13. století, církevní stavby se postupně vyvíjely. Pozoruhodná je mariánská výzdoba s množstvím děkovných obrazů ve na chodbách i uvnitř. V posledních letech přibyla i zvonohra, umožňující hrát až 1000 melodií. Pozoruhodný, s nádechem tajemství, byl objev pomalovaných lebek v kostelní kryptě.
Téměř tisíc pohřbených
Na místě nynějšího kostela stávaly dva středověké, současní badatelé se domnívali, že mohly mít i podzemní prostory. Devátý únor 1991 jim dal zapravdu. V nočních hodinách objevili lichoběžníkovou kryptu. V ní se našla vysoká vrstva volně ložených kostí. Nejvíce překvapil tucet lebek, označených černou kresbou vavřínového věnce a písmenem T. Význam není jasný. Ale zřejmě se jednalo o něco mimořádného, snad lebky mučedníků.
V kostnici byly nalezeny pozůstatky 974 lidí, nejstarší pocházejí ze 13., nejmladší z počátku 18. století.
Kostnice je přístupná při různých slavnostech a poutích, nebo po předchozí domluvě na faře. Vystaveno je šest ze 12 lebek.
