Poslouží Putinovi legendární Aurora jako audienční plavidlo?

„25. října 1917 ve 21.40 byl z příďového 152mm děla křižníku Aurora na příkaz vojensko-revolučního výboru vypálen výstřel signál k útoku na Zimní palác.“

Tolik mosazná tabule na ochranném štítu kanonu, u kterého se stále fotí davy lidí. To výstřel z Aurory zahájil Velkou říjnovou socialistickou revoluci, prezentovala po desítky let bolševická propaganda ránu, která padla v podzimní mlze.

K tomu ovšem muselo být dodáno, že za vším stál veliký Lenin, který právě pobýval v petrohradském Smolném paláci, hodně daleko od místa, odkud Aurora vystřelila. Kdyby mu to nepřišli říci, ani by o tom nevěděl. 

V námořních válkách od dob admirálů Ušakova a Nachimova Rusové příliš úspěšní nebyli, doslova výprask dostali při bitvě o svůj dálně východní přístav Port Arthur. Japonci v bitvě u Cušimi v roce 1905 ruskou flotilu zdevastovali.

Aurora (česky Jitřenka), sesterská loď obrněných křižníků Pallada a Diana, uvedená do služby v roce 1903, v boji vystřílela 303 152mm granátů, 1282 střel ráže 75mm. Křižník utrpěl 18 zásahů, jedna 75mm střela vybuchla na můstku a zranila tam řadu důstojníků. Smrtelně zraněn byl i kapitán Jegorov. V boji padlo 15 námořníků, zraněno 83. Aurora se nakonec  pod rouškou tmy odplížila z bitvy a nechala se internovat Američany v indonéské Manile. Po podepsání příměří odplula v roce 1906 do Libavy, ruské základny na Baltu. 

V meziválečném období brázdila světová moře, zajímavostí je i návštěva přístavu Suda na Krétě a Malty.

Na palubě je většinou plno, legendární loď je ve městě povinnou zastávkou podobně jako Ermitáž, Smolný, Petroplavlovská pevnost... Vše je vypulírováno, mosazné díly se lesknou, jako by vyšly právě z fabriky. V podpalubí je kromě lodního zařízení koncipováno jako velmi zajímavé muzeum ruských námořních sil, k tomu ale nabízí řadu dost kýčovitých suvenýrů. Focení u příďového děla je stále velkou atrakcí.

Symbol nesymbol, Jitřenka měla několikrát na mále, chtěli ji dát do šrotu, udržovat ji se nevyplácelo. Stalin měl jiné starosti, ikona nikoho nezajímala.

Za bojů o Petrohrad ji potopily německé letouny, výzbroj ale již předtím odmontovali na stacionární obranu města, pár kanónů namontovali i obrněný vlak Baltinec. Protože ležela na mělčině, po válce ji zase vytáhli, od roku 1947 do 1961 sloužila jako výcviková.

Poté ji přeměnili na muzeum. Po opravách byly opět instalovány 152mm kanony Kanz, úpravu prováděli námořníků veteránů. V roce 1968 dostal křižník Řád Říjnové revoluce, 1992 na ni zavlála vlajka se svatoondřejským křížem, stala se místem vyřazování námořníků, ceremoniálním stanovištěm města.

Prezident Putin jí údajně chce nechat nákladně rekonstruovat, přijímání na lodi bude mít pro návštěvy punc slávy zašlých impérií.