Hlavní obsah

Polodrahokamy známé (nejen) z Karlštejna pocházejí z Klášterecka

Novinky, Jiří Mašek

Devadesát kilometrů vzdušnou čarou od Klášterce nad Ohří, při prohlídce jedné krásné sbírky drahokamů, kterou si pořídil císař a český král Karel IV. vyvstala otázka, odkud se klenoty v kapli svatého Křiže na Karlštejně vzaly.

Foto: Vítězslav Růta
Článek

Místo, které ukrývalo české korunovační klenoty, slavná kaple hradu Karlštejn, je obložena broušenými jaspisy a ametysty. Stejné najdete také v katedrále svatého Víta na pražském hradě, tam, kde za sedmi zámky leží tyto korunovační klenoty dnes.

Stavitelé, kteří pracovali pro Karla IV., věděli, kde je hledat. Pak se ale na naleziště těchto polodrahokamů zapomnělo. Teprve před třiceti lety přišlo odhalení – skvosty pocházejí z Klášterecka!

Chcete-li se vydat po stopách stavitelů starých chrámů, začněte svou výpravu na zámku v Klášterci nad Ohří. Zámecký okruh Atraktivity vás zavede do mineralogického kabinetu, kde se můžete podívat, jak takový jaspis, achát nebo ametyst z Krušných hor vypadá. A nezapomeňte si vyfotit do svého mobilu mapu nalezišť. Na zámeckém nádvoří při troše štěstí narazíte na otevřenou dílnu pana brusiče Lipky, který vás zasvětí do tajů hledání pokladů.

Tím nejslavnějším nalezištěm, odkud pocházejí zmíněné kameny na Karlštejně a ve svatovítské katedrále, je lokalita Ciboušov, která leží severně od stejnojmenné obce u Klášterce nad Ohří. Odtud si ale nic neodnášejte – je to národní přírodní památka a tudíž je tu dolování zakázáno.

Při hledání vhodné lokality se raději zaměřte na místa, kde se až do 19. století těžily železné rudy. Naši předci ve středověku totiž pátrali po železe v křemenných žilách a pozůstatky po těžbě vršili na haldách. A právě na nich je možné dnes nalézt ceněné acháty, ametysty nebo jaspisy.

Krásné acháty se dají najít například v Horní Halži v údolí Malodolského potoka na haldách bývalé štoly Kryštof. Mezi další vyhlášená naleziště patří také zalesněné haldy u Černého Potoka u Vejprt, Údolíčko u Perštejna či pole v okolí Petler. Zkušení hledači pokladů říkají, že dobré je vyrazit po dešti, nutností je tvrdé kladívko a trpělivost. Alespoň tak dostanete příležitost poznat, proč se Krušné hory jmenují Krušné. Tedy nikoliv proto, že vás čeká náročná práce, ale krušení – neboli staročesky drcení.

Nebudete-li při hledání úspěšní, s prázdnou z Klášterce neodjedete. Kromě zážitků si můžete odvézt i nějaký ten drahý kámen do sbírky. Stačí se zastavit na kláštereckém náměstí v krámku s brusivem, kde si můžete vybrat třeba malý přívěsek s polodrahokamem na památku.

Související témata:

Výběr článků

Načítám