Polička je zastoupena na prestižních výstavách v Praze

Národní památkový ústav pořádá ve Šternberském paláci výstavu Podoby a příběhy – portréty renesanční šlechty. Zastoupeno je i poličské muzeum čtyřmi obrazy hohenemské galerie.

„V této souvislosti je zajímavé, že z litomyšlského zámku ani z krajského muzea v Pardubicích nebyl vyžádán žádný exponát – prostě proto, že takto významné exempláře nemají,“ uvedl historik poličského muzea PhDr. David Junek.

„Poličské obrazy jsou vysoce ceněné. Snad kromě obrazárny Lobkowiczů, u nás není srovnatelných kolekcí, jakou je galerie tří renesančních generací rodu Hohenemsů v Poličce. Na portrétech poutají pozornost mimo jiné i luxusní šperky,“ dodal.

Výstava představuje výběr z dochovaných renesančních portrétů ze sbírek českých a moravských hradů a zámků. Medailonky věnované mnohým slavným rodům přibližují osobnosti české a moravské aristokracie doby renesance, protestantské i katolické a jejich životních příběhy. České a moravské šlechtické rody připomenou heraldické a genealogické památky, archiválie, předměty uměleckého řemesla. Součástí výstavy budou také unikátně dochované renesanční textilie a příklady šperků.

„Hortensie z Hohenemsu, rozená Medici, neteř papeže, má na obrazu z roku 1577 šperky se zelenými smaragdy. Ty byly považovány za „krále drahokamů“, zvláště pro svou nedostupnost, neboť egyptské doly královny Kleopatry byly ztraceny. Až Španělé začali vozit smaragdy ze svých plaveb do Kolumbie. Ovšem největší pozornost si zaslouží článkovaný náhrdelník Eleonory z Hohenemsu na obrazu z roku 1613. Na zlatých článcích s drahokamy a perlami jsou fantaskní figurky s pestrobarevným emailem - tuto techniku ovládala v Evropě asi desítka tvůrců. Mimo jiné zlatník císaře Rudolfa - Andreas Osenbruck. Od něj se uchoval obdobný řetěz uložený dnes v Praze ve Svatovítském pokladu. Řetěz je v pancéřové vitríně vystaven vedle poličského obrazu,“ doplnil PhDr. D. Junek.

Národní galerie v Praze pořádá ve Valdštejnské jízdárně výstavu Arcivévoda Ferdinand Tyrolský. Ten je známý jako mecenáš umění a budovatel pražského letohrádku Hvězda. Méně známé je, že do jeho služeb přešel od hrabat z Hohenemsu nizozemský malíř Anthoni Bays. Je autorem obrazu Zahradní hostina Hohenemsů. Obraz, považovaný za největší renesanční skupinový portrét mimo italské území, o šířce 5,5 m s vyobrazením 54 postav, byl rovněž zapůjčen do Prahy.

V roce 2017 uplynulo 470 let od doby, kdy syn českého a uherského krále Ferdinanda I. arcivévoda Ferdinand II. Habsburský (1529–1595) přijel do Čech, aby zde zastupoval zájmy svého otce i celé habsburské dynastie. V témže roce si připomínáme i výročí 450 let, kdy se arcivévoda ujal vlády nad Tyrolskem.

K poličskému obrazu Zahradní hostina Hohenemsů se dochovala rozměrná přípravná kresba a nedávno byla dražena v New Yorku. Nyní je ve sbírkách École nationale arts Paris a je zařazena do jejich rozsáhlého katalogu, spolu s reprodukcí poličského obrazu.