Článek
V Sálu sv. Kláry Vlastivědného muzea bude už jen do 15. března k vidění jedinečná výstava vzácných předmětů pocházejících ze starověkého Egypta z druhého a prvního tisíciletí před naším letopočtem.
Umělecky pojatá expozice, která se připravovala dlouhé dva roky a je zároveň nejdražší olomouckou výstavou za poslední tři desítky let, představuje návštěvníkům na 150 starožitností, včetně dvou mumií, čtyř sarkofágů a mnohých dalších předmětů, které tvořily pohřební výbavu zemřelých na jejich cestě do podsvětí.
Mezi vystavenými exponáty tak nechybí například skarabi se jménem jednoho z egyptských faraonů vládnoucích ve druhém tisíciletí před naším letopočtem Amenhotepa III., vešebty, což jsou sošky ze staroegyptské pohřební výbavy, erotické předměty anebo třeba kanopy, které v dávných dobách sloužily k uložení vnitřních orgánů zemřelých vyjmutých při mumifikaci.
Všechny vystavené předměty jsou detailně zmapovány včetně fotografií míst, kde byly nalezeny a jsou seřazeny tak, aby návštěvníky co nejlépe seznámily s dějinami egyptologie a výzkumem mumií od 19. století až do současnosti, jak v českých zemích, tak i ve světě.
Největší část výstavy nazvané Poklady starého Egypta tvoří sbírka arcivévody Josefa Ferdinanda Habsburského, kterou si přivezl v roce 1903 z Egypta, a jenž poté věnoval nově vznikajícímu přírodovědeckému muzeu v Olomouci, odkud byla následně v roce 1981 převezena do pražského Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur patřícího pod Národní muzeum.
Expozici doplňuje i osobní korespondence J. F. Champolliona, zakladatele egyptologie, a I. Roselliniho z první moderní egyptologické výpravy ze třicátých let devatenáctého století, na které objevili starý chrám, adresovaná jejich mecenáši Leopoldu II. Toskánskému, jenž na výstavu spolu s dalšími archiváliemi zapůjčil Národní archiv.