Článek
Klášter Marienthal byl založen na břehu řeky Nisy nedaleko našich severních hranic královnou Kunhutou v roce 1234. Druhým byl klášter Marienstern poblíž Kamence.
Vznik kláštera Marienthalu je opředen zjevením Panny Marie, jindy zabitím křesťana. Založení kláštera Marienstern bylo inspirováno hvězdou, která duchovního Bernarda z Kamence vyvedla z hlubokého lesa, kam zabloudil. Bernard byl významnou osobností a poradcem Václava II., donátorem kláštera Marienthal byl správce žitavského panství Častolov ze Žitavy.
Kláštery vznikaly v době, kdy lužicko-srbské obyvatelstvo na území Lužice převládalo a náleželo svým vyznáním katolické církvi. Charakterem jsou cisterciácké a po celou dobu jsou jejich obyvateli jeptišky, řídící se heslem Ora et labora – modli se a pracuj.
Chod kláštera Marienstern v Panschwitz-Kuckau podporovali čeští šlechtici, za Přemyslovců správci Lužice. V roce 1348 se dostal klášter pod ochranu císaře Karla IV. Poklidný život a prosperitu kláštera zničilli husité, kteří celý areál zplundrovali a vypálili. O dvě století později se stejným způsobem k obnovenému klášteru zachovali v době třicetileté války švédští vojáci. Neskutečně těžké podmínky znovuobnovování života kláštera nekončilo ani později, kdy vystupovali proti křesťanům luteráni.
Ač v Sasku převážili Lutherovi příznivci, velká část Lužických Srbů zůstala věrna katolické církvi. Pronásledování kláštera se nevyhnulo ani za druhé světové války a v době Německé demokratické republiky.
Klášter žil ve víře a tak bylo možné oslavit v roce 1998 osmisetpadesátileté výročí existence. Nutno poznamenat, že jeptišky často nacházely úkryt v českých klášterech. Za nepředstavitelně složitých podmínek se klášteru podařilo ochránit mnoho vzácných liturgických a dalších památných předmětů. Klášterní pokladnice čítá na dvě stě padesát vzácných iluminovaných knih, schránek, monstrancí a dalších uměleckých předmětů sakrální povahy. Mezi nejstarší památky lze zařadit mešní poháry z třináctého století. Mnohé z nich vznikaly v dílnách českých umělců nebo byly věnovány Čechy.
Klášterní kostel v barokním stylu byl budován ve dvacátých létech 18. století, překvapuje výzdobou i svou monumentálností. Pro návštěvníky z Čech je zajímavé, že před vchodem do kostela je kašna s klášterní vodou, jíž vévodí socha dvouocasého lva, znak českých králů. Pozoruhodný je vysoký barokní oltář od pražských umělců Franze Lauermanna a Ignáce Platzera. Vysvěcen byl v roce 1751. Kvalitním uměleckým dílem je socha svatého Sebastiána od pražského sochaře Emanuela Maxe.
Bohatostí vyniká i ekonomická činnost kláštera. Sestry se věnují péči o mentálně postižené dívky a ženy, v jejich péči je zahradnictví, pivovar a další činnosti. Recepce má statut informačního centra a jeptišky v návštěvní době jsou zároveň průvodkyněmi. Sestra Filipka podává výklad o klášteru a jeho pokladnici v českém jazyce.
