Článek
V pátek 15. března se Kulturní dům v Dobrušce stal místem, kde se sešli příznivci Divadélka Na štaflích, aby zde společně prožili velmi příjemný a veselý večer. To zde členové tohoto malého, ale v okolí velmi známého divadla, pořádali již 19. divadelní ples. Tématem toho letošního byl seniorský věk.
V pozvánce pak autor většiny nápadů a průvodce celým plesem Zdeněk Zahradník zval účastníky těmito slovy: „Naši milí, od našeho prvního společného divadelně-plesového setkání v roce 2001 jsme společně zestárli všichni – každý téměř o dvacet let. Ať jste již seniorského věku také dosáhli, nebo se k němu teprve (nezadržitelně a neodvratně!) blížíte, budeme rádi, když přijmete naši výzvu „Pojďte s námi do důchodu!“ a na náš ples přijdete vybaveni tak, jak Vy si toto období lidského života představujete, tedy KDY, KDE a JAK byste chtěli svůj důchod prožít.“
A tak jste na parketu mohli potkat babku s dědkem, šedesátiletého teenagera, členy zahrádkářského klubu, lékárnici s tradičními prášky, krále s vlastním královstvím i měnou, turisty, věčného truhláře…
Ti všichni se na ten jediný večer stali studenty Dikobra(z)sa, tedy „Divadelní konzervatoře, brány aktivního stárnutí“. A členové Divadélka Na štaflích jejími profesory.
Jaký by to ale byl divadelní ples, kdyby se během večera neobjevily divadelní výstupy. Všechny spojovalo téma stáří a stárnutí, ovšem brané vždy s vtipem, humorem a nadsázkou. Proto se potkal Stařec a moře s Babičkou a jejími vnoučaty ze slavného Gutfreundova pomníku, Tři mušketýři v domově pro seniory a parta starých hippiesáků, která při závěrečném vystoupení přesně o půlnoci roztančila celý sál.
V tento okamžik se také splnilo přání Zdeňka Zahradníka a jeho přátel z DNŠ, které vyjádřil slovy: „Přátelé, naše setkání by v žádném případě nemělo být zatrpklé a ukňourané, ale mělo být laskavé, milé a optimistické, protože každý je takovým seniorem, jakým se cítí být.“
A tím skutečně celý divadelní ples byl, byl milý, přátelský, veselý a hlavně... ještě nebyl poslední!
