Článek
Sedm a půltisícové městečko poblíž hranice s Polskem je proslavené maršálem rakousko-uherské armády Albrechtem u Valdštejna, ale také rodem Redernů.
V centru najdete tři kostely, z nichž kostel sv. Máří Magdaleny je nejstarší památkou. Vzácné mauzoleum Melchiora z Redernů nechala v kostele Nalezení sv. Kříže postavit manželka Kateřina. Dominantou města je hrad a zámek. Opomenout nelze ani nádherou radnici, vévodící náměstí. Krásné jsou i měšťanské domy rámující náměstí s kašnou a postavou Valdštejna.
Ve stínu honosných architektonických památek se jen kousek od radnice choulí na okraji parkoviště malý domek Simonů. Není dokonce ani uveden v pamětihodnostech města, a přesto je v období adventu, ale třeba i v letních měsících, obdivován tisíci návštěvníky.
Ještě donedávna byly podle pamětníků betlémy ve městě čtyři. Zachoval se v kostele a Simonův, ty zbývající ve správě státu byly zcela zčásti zničeny dětmi a zcizeny. Autorem betlému, jenž vyplňuje celou šířku světnice, je Gustav Simon (1873- 1953).
Scéna o rozměrech 4 x 2 metry obsahuje 130 pohyblivých a 50 statických figurek. Je ojedinělým příkladem mechanického betlému frýdlantského regionu a zajímavým historicko-sociologickým dokladem, přispívajícím k poznání života venkovského obyvatelstva na přelomu 19. a 20. století. Betlém se stal organickou součástí samotného domu, protože byl stavěn a přizpůsobován k rozměrům stávající světnice. Na její obytný účel bylo po roce 1945 rezignováno a místnost byla ponechána pouze pro betlém. Betlém stavěl Gustav Simon úctyhodných 60 let.
Na počátku tohoto díla byly jednotlivé vyřezávané postavy, později přidal i figurky z krabicového papíru, jejichž náměty si sám navrhoval, poté maloval a vystřihoval. Když se mu jednou naskytla možnost odkoupit chalupu v sousedství, neváhal a do jediné světnice umístil svůj betlém, který mohl díky novému prostoru dále rozšiřovat.
Mezi jednotlivé postavy umisťoval mech, který musel být obměňován, neboť po čase zešedivěl. S výměnou mechu a vyčištěním betlému si dovede poradit i vnuk Robert Simon. Po odstranění starého mechu a prachu, vleže z fošny obnovuje scénu čistým a suchým mechem.
Autor betléma až později začal uvažovat o uvedení betlému do pohybu. Postupně upevňoval figurky na strojek, který připevnil na dřevěnou konstrukci. Ze strojku vedl konopný provázek na středový válec, poháněný přes náhonový řemen zařízením, sestaveným z navijáku a regulátoru rychlosti. Z navijáku vede do půdního prostoru lano, přehozené přes kladku. Na konci lana je upevněno závaží o hmotnosti 50 kg. Navijákem je vytáhne nahoru a po uvolnění samovolným klesáním uvede do pohybu celý mechanismus betlému.
Mimořádně dochovaná původní mechanika, vyrobená samotným tvůrcem pouze pro tento betlém, a jeho zachování do dnešních dnů, činí toto dílo naprosto unikátním. Jeho autentičnost je jednou z nejcennějších hodnot děl, které jsou jak odbornou, tak i laickou veřejností vyhledávány a obdivovány.
