Článek
Málokde v Beskydech najdete tak okouzlující výhled a příležitosti k hřebenovým túrám, jako u Pusteven u Rožnova pod Radhoštěm. Krásu místa umocňují známé dřevěné domy Dušana Jurkoviče z konce 19. století. V létě i v zimě sem míří zástupy výletníků. Ještě v nedávných dobách byste tu ale na živáčka narazili stěží.
Vedle legend o sletech čarodějnic lidi Radhošť děsil pověstmi o podzemním labyrintu chodeb, do nichž se prý občas náhodný kolemjdoucí propadl a už nenašel cestu ven. Zároveň se ale říkalo, že se tu skrývají poklady pohanských kněží, a pro mnohé byla touha po nich silnější než strach. Občas se někdo do podzemí vypravil a prý i přišel k majetku nedozírné hodnoty, důkazy ale chybí.
Báje o „ďůrách“ mají reálný základ. Pod Radhoštěm jsou pseudokrasové pískovcové jeskyně, kam se před zimou stahují netopýři. Ochránci toho využívají k jejich pravidelnému sčítání.
Poutavá je i novodobá historie. Pustevny získaly název po poustevnících, kteří tu přebývali. Poslední zemřel roku 1874 a brzy poté se Pustevny začaly měnit v oblíbené výletiště.
Pokud si odsud vyšlápnete na 4 kilometry vzdálený Radhošť, cestou "potkáte" sochu pohanského boha plodnosti a hojnosti Radegasta. Kdo se dotkne jeho opasku, zajistí si prý bohatství. Podle legend původně stála zlatá modla Radegasta na Radhošti, mluvila a věštila budoucnost. Po příchodu na Velkou Moravu ji nechali svrhnout Cyril a Metoděj a místo ní vztyčili kříž.
„Nový“ Radegast, kterého vytvořil sochař Albín Polášek s valašskými krpci na nohou, se do Beskyd vrátil roku 1931. Návrat to byl dramatický. Nejprve auto se sochou uvízlo v zatáčce, odkud ho muselo vytahovat šest párů koní. Pak se strhla bouře a blesk zabil jednoho z vojáků v doprovodu.
Na Radhošti dnes stojí dřevěná kaple a sousoší Cyrila a Metoděje. Sochy věrozvěstů a Radegasta jsou k sobě obráceny čelem a na dálku na sebe symbolicky hledí. www.pustevny.cz
