Článek
Okolo Máří Magdaleny, uváděné často pod jménem Marie Magdalská podle vesnice na břehu Galilejského jezera, odkud měla pocházet, je mnoho nejasností. Legendy o ní, chápavé učednici Kristově a první, komu se zjevil po znovuvzkříšení, zmiňují nejen její blízkost Ježíšovi, ale i život po vyhnání křesťanů z dnešního Izraele.
Jako první je tedy nutno zmínit letovisko Saintes-Maries-de-la-Mer, přímořskou vesničku v lokalitě Camargue, kde měla roku 40 n. l. vystoupit z loďky prosté vesel a plachet na břeh trojice Marií. Těmi byly Marie Magdalská, Marie Jákobova a Marie Salome, dále významní jsou sourozenci Marta a Lazar, Maximin a Sára.
Marta se usadila v dnešním Tarasconu, pojmenovaném po drakovi tarasque, kterého zkrotila. Marie Magdalská pak se usadila v horách v jeskyni. V Saintes-Maries-de-la-Mer (Svaté Marie z moře) stojí opevněný románský kostel z 9. století, který uchovává údajné ostatky Marie Jakobé a Marié Salomé, své místo v podzemí má soška svaté Sáry, černé světice významné pro Romy. Od 19. do 25. května zde probíhá obrovský festival k jejímu uctívání. Z ochozů střechy kostela je nádherný rozhled na mokřady Camargue i moře.
VIDEO: Saintes-Maries-de-la-Mer
Náročnější výstup pak představuje zdolání „cesty králů“ k poutní Jeskyni sv. Máří Magdaleny v horách poblíž Aix-en-Provence. Název stezky k jeskyni, dostupné pouze pěším, vychází z toho, jak významné místo to bylo pro mnoho králů - zamířili sem krom našeho Jana Lucemburského např. Filip VI. Francouzský, Alfons V. Aragonský, Hugo III. Kyperský, Ludvík XI, Ludvík XIV. s Annou Rakouskou, spousta papežů a kardinálů, mši zde sloužil i Dominik Duka.
Poblíž pak již je místo, ukrývající ostatky světice. Je jím trojlodní bazilika Ste. Marie Madeleine v městě Saint-Maximin-la-Sainte-Baume, vybudovaná v letech 1295-1315. V podzemní kryptě ze 4. století se nachází náhrobek sv. Marcely, Neviňátek, sv. Marie Magdaleny a sv. Maximina, který se zde stal biskupem a v jehož náručí Marie zemřela. Bazilika je součástí rozsáhlého kláštera, zčásti využívaného i komerčně jako hotel, kordóny svatebčanů přitahuje krom jedinečnosti místa i mohutný zvuk varhan, které roku 1775 dokončil jeden z místních dominikánských mnichů.
O svátku sv. Marie Magdalské, připadajícího na 22. července, opouští krátce její lebka podzemí a je procesím nesena ve skleněném relikviáři městem.
Ostatky světice byly nalezeny již v 5. století sv. Janem Cassienem v malé kapli na místě dnešní baziliky. Po ukrytí před Saracény nalezení jejích ostatků inicioval provensálský hrabě a král Karel II. Neapolský z Anjou, a to na základě snu. Vykopávky z roku 1279 odhalily krom hledaného i listinu, dokladující ukrytí ostatků v 8. století.
Jiné cesty Marii přisuzují východní církve, a to jejím údajným usazením a skonem v Efezu, tudíž ostatky posléze skončily v Cařihradu. Její levou ruku schraňuje na poloostrově Athos pravoslavný klášter Simonopetra. Pro změnu opět Francii zmiňovaly prameny ve století jedenáctém, a to v souvislosti s burgundskou obcí Vézelay, dnes již vlastně v tomto směru bezvýznamnou. Ostatky sem měly být převezeny z křížových výprav.
