Článek
Kdysi přitažlivá zpěvačka se zajímavým kontraaltem oslavila loni sedmdesáté narozeniny. Její popularita trvala přibližně od druhé poloviny šedesátých let prakticky až do konce let sedmdesátých, potom z očí publika zmizela.
Za tu dobu natočila stovku nahrávek a u Pantonu, Supraphonu i Opusu jí vyšla pěkná řádka desek. Povedlo se jí pár hitů (Hele Kid, Nohatá holka, Nejdu, nejdu ven), které ostatně přináší již v úvodu zmiňované album.
Vlaďka Prachařová se narodila 23. března 1944 v Brně, s nímž má spjaté i své pěvecké začátky. Už jako studentka gymnázia se zúčastnila soutěže Hledáme mladé talenty, která probíhala v brněnské kavárně Máj. Díky tomu se stala zpěvačkou brněnského souboru Kombo Jana Kvardy, později zpívala ve skupině Petra Kořínka, dodnes známého jazzmana. To byl její osudový muž, s nímž na mnoho let spojila svůj život i kariéru.
Hudebník, který byl zpěvaččiným manželem v letech 1969 - 1978, pro ni nejen vybíral, ale i psal a aranžoval písničky. Právě ve spolupráci s Petrem Kořínkem pořídila ve studiu brněnského rozhlasu nahrávky, které zaujaly jak publikum, tak další "důležité" lidi z branže.
Zpěvačka začala točit s profesionálními brněnskými orchestry (Studio Brno s dirigentem Erikem Knirschem, Orchestr Gustava Broma), hodně jí pomohla i televize, kde se začala objevovat v hudebním pořadu Brněnské kolo. Velkým úspěchem v roce 1971 bylo její třetí místo v pěvecké soutěži Intertalent.
Podle Petra Kořínka ukončila sedm nebo osm semestrů Lékařské fakulty v Brně, krátce studovala na Veterinární fakultě, jenomže její postup na scéně pop music byl natolik raketový a zřejmě pro ni natolik působivý, že školu nakonec nedokončila. V letech 1971 - 1973 hostovala v koncertním programu Evy Pilarové, což obnášelo i mnohé zahraniční štace.
„Tato spolupráce skončila poté, co po návratu z Kuby se v Praze na ruzyňském letišti zřítilo letadlo, ve kterém byla většina hudebníků z doprovodné skupiny Evy Pilarové, a mimo jednoho všichni zahynuli. To byl i pro Vlaďku velký šok. Od této doby došlo k pozvolnému poklesu její umělecké kariéry a to ona neunesla,” vzpomíná Petr Kořínek.
V sedmdesátých letech vystupovala na koncertech Jaromíra Mayera i Milana Drobného, potom ve skupině Kroky. Tehdy také točila s TOČRem za řízení Josefa Vobruby, Orchestrem Gustava Broma i Orchestrem Karla Vlacha - a psali pro ni renomovaní autoři jako Vítězslav Hádl, Bohuslav Ondráček, Jindřich Brabec, Jiřina Fikejzová, Zdeněk Rytíř, Eduard Krečmar nebo Zdeněk Borovec.
V letech 1971, 1973 a 1974 se zúčastnila festivalu Bratislavské lyra, nejznámější "lyrovkou" je patrně duet s Karlem Zichem První smích, první pláč. Pro rozhlas, televizi a na desky natočila více než stovku písniček, z nichž mnohé jsou dodnes trvalkami.
I když aktivní činnost přerušila Vlaďka Prachařová koncem sedmdesátých let, ještě v roce 1983 vystoupila v pořadu Možná přijde i kouzelník, kde s písní Tajemná lehce parafrázovala Amandu Lear. To ale už dávno žila v Praze a zcela v ústraní. Někdejší zpěvačka, která měla dvě děti, ale dodnes s médii nekomunikuje.