Článek
Pacienti, kteří mají astma nebo chronické plicní záněty, mají často recidivy nebo se jejich stavy ztěžují. Dosud se nevědělo proč. Právě tyto stavy může zapříčiňovat mimojícnový reflux, který obsahuje pepsiny tvořené v žaludku a právě tyto pepsiny ničí sliznici a její obranné mechanismy. Při mimojícnové refluxní chorobě dochází k průniku refluxátu nad úroveň horního jícnového svěrače, do oblasti dýchacích cest, hltanu a dutiny ústní.
Výsledky pilotní studie lékařů plicní kliniky ukazují, že u nemocných s tzv. astmatem je někdy EER (mimojícnové refluxní choroba) již iniciálně příčinou jejich potíží. Tito nemocní, není-li zahájena účinná antirefluxní léčba, jsou dlouhodobě léčeni někdy značně agresivní, dlouhodobou protiastmatickou terapií, která je velmi nákladná.
Významnou roli může hrát vyšetření EER u nemocných, kteří jsou kandidáty transplantace plic. Pokud by byla indikována jen samotná gastroskopie, nemusel by být EER rozpoznán a pacient by byl následně ohrožen rejekcí transplantované plíce.
„Po lokálním umrtvení mesocainovým gelem je nalačno pacientovi zavedena velmi tenká sonda, která je zafixována náplastí k nosu a zapojena do záznamového zařízení zavěšeném na opasku. Měření probíhá 24 hodin a měří pH prostředí v jícnu. Pacient je bez jakéhokoliv omezení,” uvedl přednosta Kliniky pneumologie a ftizeologie prof. MUDr. Miloš Pešek, CSc.
Finanční nákladnost této metody je velmi nízká, jedno vyšetření vyjde zhruba na pět set korun. Nemocní si v současné době hradí vyšetření sami, podobně, jako je tomu např. ve Velké Británii, ale lze předpokládat, že v budoucnosti toto vyšetření budou hradit pojišťovny. Pro srovnání prostředky na léčbu nemocného s chronickým astmatem je zhruba 1000 až 2000 korun měsíčně.
Plicní klinika FN Plzeň je první pracoviště v republice, kde bylo touto metodou vyšetřeno přes 200 pacientů. Od června do listopadu loňského roku byli vyšetřováni nemocní s nestabilními chorobami průdušek a plic s využitím metody Pep TEST.
Ze skupiny 165 vyšetřených pacientů, ve věku 21-83 let, nebylo u 3 pacientů vyšetření proveditelné, dalších 38 pacientů mělo negativní výsledek a 124 testů bylo pozitivních.
„Tato vyšetřovací metoda umožňuje vyhledávat nemocné s respiračními chorobami, na jejichž klinickém obraze se podílí extraezofageální refluxní choroba. Díky spolupráci se specialisty oboru gastroenterologie a ORL je možné tuto chorobu přesněji diagnostikovat, kontrolovat efektivitu konzervativní terapie či zvažovat možnosti rehabilitační a chirurgické léčby,” doplnil přednosta Pešek.