Článek
„V tomto srovnání je zahrnuto 13 krajských měst, kvalita života se porovnává na základě sedmi hlavních kategorií – územní rozvoj, zdravotnictví, finance, životní prostředí, obyvatelstvo, podnikatelské a sociální prostředí. Dohromady se jedná o 50 srovnávacích indexů. Celkové umístění je průměrem hodnot ze všech zmíněných oblastí,” vysvětlil Luděk Šantora, ředitel Správy informačních technologií města Plzně, která systém technicky zajišťuje.
Mezi jednotlivými indexy nechybí například dlouhodobá nezaměstnanost, procento zastavěné plochy, zemědělské půdy, lesů a vod, průměrný důchod, trestné činy na 1000 obyvatel, počet lékařů a lůžek na 1000 obyvatel, emise oxidu siřičitého nebo polétavého prachu, výdaje na ochranu životního prostředí na obyvatele a další.
Nejlepší průměrné hodnoty vykazuje město Plzeň v oblasti financí a podnikatelského prostředí, velmi dobře je na tom také z hlediska obyvatelstva nebo územního rozvoje.
„Samozřejmě je skvělé sledovat, že se vývoj západočeské metropole ubírá tím správným směrem. Nashromážděné údaje ale poukazují i na témata, kterým musíme více věnovat pozornost,” uvedl primátor města Plzně Martin Zrzavecký.
Plzeň si například uvědomuje, že ve srovnání s ostatními krajskými městy na tom nebyla nejlépe, co se týká výdajů na vzdělávání. „Proto se v tomto snažíme výrazně posunout. Na podporu vzdělávání se nyní aktivně zaměřujeme, máme Centrum robotiky, spustili jsme jedinečný koncept Smart Edu Plzeň, zavádíme výuku robotiky na základní školy, vybavujeme školy interaktivní výukovou technikou a podobně,” doplnil primátor.
Podle technického náměstka primátora Pavla Šindeláře se město snaží soustředit také na další oblasti, jako je třeba oblast životního prostředí. „Přestože si ve srovnání měst v tomto nevedeme úplně nejlépe, z údajů je možné vysledovat, že se nám všechny sledované indexy v roce 2016 vyjma jednoho začaly zlepšovat. Týká se to například emisí polétavého prachu i třeba emisí oxidu siřičitého,” řekl Pavel Šindelář. Podle něj jsou získaná data velmi cenná pro další rozvoj města. Aktivně je využívá třeba Útvar koncepce a rozvoje města Plzně, a to při tvorbě strategického plánu města Plzně.
Data, se kterými systém pracuje, jsou ověřitelná a průkazná. „Čerpáme je z Českého statistického úřadu, Ministerstva financí České republiky a z Českého hydrometeorologického ústavu, přičemž je průběžně aktualizujeme. Systém hodnocení kvality života ve městě je umístěn na stránkách https://opendata.plzen.eu, momentálně jsou dostupné hodnoty z let 2010 až 2016. Jednotlivá města jsou v grafu vyznačena křivkami, čím nižší hodnotu daná křivka má, tím lépe,” vysvětlil Tomáš Benedikt, vedoucí Úseku rozvoje Správy informačních technologií města Plzně.