Hlavní obsah

Pevná vůle nevidomého Ondřeje Zmeškala změnila zlý osud ve šťastný život

Novinky, Stanislava Dvořáková
Aktualizováno

Závěr šestého dne 600kilometrového běhu Ondřeje Zmeškala přes celou ČR, přinesl ve čtvrtek 13. září na tábořïšti v Brandýse nad Orlicí nejen potřebný odpočinek celému týmu výpravy, ale i příjemné přátelské posezení se zajímavou besedou.

Foto: Stanislava Dvořáková

Na tábořiště U Konťáku v Brandýse nad Orlicí přijel karavan přizdobený propagací na nezvyklou akci.

Článek

Klidný teplý podvečer na tábořišti U Konťáku v Brandýse nad Orlicí byl oživen příjezdem osádky karavanu Lukáše Nožičky, Kateřiny Kourkové a Jiřího Horta v zelených tričkách s nápisem 600 km poslepu. Než nechápající návštěvník restaurace zjistil potřebné informace, objevilo se dvoukolo s trasérem a nevidomým běžcem Ondřejem Zmeškalem. Poslední úsek z Vysokého Mýta dojížděli na kole, protože nohy oteklé  z teplého počasí nesloužily, jak by měly.

Do místa setkání všech účastníků v cíli 6. etapy navíc za Ondřejem přijeli se podívat i rodiče a bratranec. Radost z přítomnosti páníčka pak nebrala konce u jeho psího kamaráda Blacka.

To již z karavanu se linula vůně chutné večeře a nastávající siestu narušovaly jen poslední záběry dokumentaristů Jany Ševčíkové a Tadeáše Bognára.

Poté přišla chvíle na příběh životního osudu Ondřeje Zmeškala z Nového Telečkova na Třebíčsku. Potíže s očima měl od narození, na studiích Střední zahradnické školy však po neúspěšné operaci ve dvaceti letech se ze dne na den ocitl v úplné tmě, kdy vnímá pouze určité světlo, když svítí slunce.

Dnes optimistický, sedmadvacetiletý muž vzpomíná na tuto dobu již s úsměvem: "Byl jsem najednou zcela sám a ve tmě s těžkou otázkou, jak žít samostatně, studovat, zapojit se do běžného života. Odmítal jsem plakat nad osudem, chtěl jsem žít, užívat si, a dělat co mě baví. Nakonec mě asistenční pes vrátil mezi lidi. Zároveň mi kamarád Luboš navrhl, že spolu začneme běhat. Pak přišel první závod pod Nadací Leontýnka v Brně, poté Jihlavský půlmaraton, v roce 2016 nejtěžší maraton na světě Velká čínská zeď a v roce 2017 na trati závodu Ironman v německém Regensburgu jsem se stal Železným mužem." 

Nakonec se Ondřej se slepotou vyrovnal a navíc ji překonává během. Nechybí mu ani smysl pro humor, a tak na vysvětlení nepříznivých situací dodává: "Nedávno se mi do cesty postavil sloup, to byla taková rána, až se mi málem rozsvítilo".

Po chvilce zamyšlení pokračuje: "Sport mi dal vlastně nový smysl života a navíc jsem zjistil, že mohu pomoci změnit životy druhých. Desetiletá Linda touží po rotopedu, stejně starý David potřebuje peníze na trenéra a na nájem dráhy, aby se mohl připravit na paraolympiádu, bratři Martin a Dominik nafukovací hřiště, jedenáctiletý Martin tandemové kolo a další děti finance, aby mohly sportovat."

Nakonec skromně vysvětluje důvod současné akce: "Proto vybíhám na trasu 600 km přes celou republiku, abych upozornil na problémy nevidomých dětí a podpořil veřejnou sbírku na darujeme.cz Nadace Leontýnky, která je finančně podporuje."

Související témata:

Výběr článků

Načítám