Článek
Zatímco na obou jevištích Národního divadla moravskoslezského v Ostravě se hrají jeho tři inscenace (Quo Vadis, Večeře, Velký Gatsby), k posledním úspěchům režiséra patří například i dvě Verdiho opery, které režíroval na Slovensku. Nejdříve "zabodoval" Rigoletto, který se stal podle publika nejlepším představením sezóny ve Státním divadle v Košicích, posléze slavil úspěch ve Státní opeře v Banské Bystrici Macbeth, ten se v anketě slovenských kritiků umístil na třetím místě.
Peter Gábor pochází z Nitry, kde se 24. října 1963 narodil, je synem herečky Adely Gáborové a jazzmana Doda Šošoky. Po maturitě na gymnáziu vystudoval nejdřív slovenštinu a hudební výchovu na Pedagogické fakultě v Nitře, poté činoherní režii na DAMU v Praze. Po absolutoriu působil krátce na Slovensku a poté hlavně v Česku. V letech 1997 - 2004 byl kmenovým režisérem a uměleckým šéfem činohry v Moravském divadle v Olomouci.
Za inscenace Goethova Fausta I. a II., které režíroval v olomouckém divadle, získal v roce 2002 Cenu českého divadla za režii. O rok později režíroval na scéně Théâtre Moliére v Paříži představení sestavené z poezie francouzských, českých a slovenských básníků. Jako režisér je podepsaný i pod inscenacemi Anna Karenina, Sto roků samoty a Vše o mé matce v Městských divadlech pražských, ale rovněž v Divadle v Řeznické, kde se dodnes hraje Zlomatka.
Opominout nelze ani jeho režii úspěšné inscenace opery Charlese Gounoda Romeo a Julie, která si nese odlesk "tháliovské" slávy. Oba hlavní představitelé - Aleš Briscein a Jana Šrejma Kačírková - totiž byli za své výkony oceněni Cenou Thálie za rok 2012.
S Národním divadlem moravskoslezským v Ostravě spolupracuje dvacet let, pohostinsky zde režíroval řadu inscenací (Tanec na konci léta, Komedie omylů, Fedora, Kabaret, Šakalí léta, Balada pro banditu, Smrtihlav, Sen noci svatojánské...), a nyní tady působí už čtvrtou sezónu jako kmenový režisér a šéf činohry.
Zajímavých příležitostí se dočkal také v ostravském studiu Českého rozhlasu, kde v poslední době režíroval třeba pětidílný cyklus Pole a palisáda / Mýtus o kněžně a sedlákovi nebo cenami ověnčenou inscenaci S nadějí i bez ní.
Další uměleckou aktivitou všestranného Petra Gábora je příležitostné herectví. Už jako mladík se objevil v jedné z hlavních rolí v Balaďově televizním triptychu Biela voči oblohe, poté následovaly další role. Zahrál si v poetickém snímku Nevěrné hry nebo v několika seriálech (Četnické humoresky, Vyprávěj, Ordinácia v ružovej záhrade, Mesto tieňov, Policajti z centra).
Zajímavou hereckou příležitost dostal v polohraném dokumentu Pionerre: Siegeszug der Düsenjets, kterou pro německou televizi ZDF natočila v rámci cyklu Terra X režisérka Mira Thiel. Peter Gábor zde ztvárnil postavu britského vynálezce Franka Whittlea.
Kariéru Petra Gábora přibližuje kniha Hvězdy odvedle a jejich stopy nejen v českém filmu, kterou vydalo nakladatelství Grada Publishing.