Článek
Přímo do školy přijeli ekosedláci, kteří v Olomouckém kraji vyrábí biopotraviny přímo na farmách.
O příběhy začátků i cesty rozvoje se podělily malé rodinné farmy (minimlékárna z obce Hvozdu -AMALTHEA s.r.o., dodavatel biohovězího farma - MARWIN, v.o.s., či Biodvorek rodiny Lačňákových z Vlčic), i podniky, které patří k celorepublikové špičce: PRO-BIO, obchodní společnost s r.o., ovocné sady Libina (ÚSOVSKO EKO s.r.o.). Ing. Milan Berka, zástupce kontrolní organizace KEZ o.p.s. posluchačům vysvětlil systém kontroly a s čísly statistik přišla za studenty Ing. Andrea Hrabalová (Bioinstitut o.p.s).
Minoritní plodiny na tabuli i na stole
Přítomné zaujala přednáška Ing. Dagmar Janovské z genové banky Výzkumného ústavu rostlinné výroby, která přiblížila historii a vlastnosti téměř zapomenutých plodin - špaldy, jednozrnky, dvouzrnky, pohanky či ovsa, a jejich význam pro náš jídelníček. Málokdo ví, že právě tyto plodiny ovlivnily rozvoj části Olomouckého kraje.
„Jejich největším zpracovatelem v České republice je obchodní společnost PRO-BIO ze Starého Města pod Sněžníkem. Nejenže je firma významným zaměstnavatelem, ale učí dnes zemědělce v celém regionu, jak tyto plodiny znovu pěstovat,“ popisovala Dagmar Janovská, která koordinuje mezinárodní výzkum pro minoritní plodiny v Evropě, jak mohou zajímavé plodiny pomáhat i místnímu rozvoji.
Jak se v České republice začala pěstovat první špalda, se studenti – budoucí kuchaři, číšníci a cukráři - dozvěděli osobně přímo od Ing. Martina Hutaře, majitele společnosti PRO-BIO. Ten jim vyprávěl, že propašováním prvního osiva špaldy z Rakouska před čtvrt stoletím obnovili pěstování této plodiny v regionu a v podstatě tak nastartovali zájem o racionální výživu v České republice.
Jak minoritní plodiny, o kterých byla na přenášce řeč, chutnají a jak se z nich vaří, si mohli sami studenti vyzkoušet den před seminářem, kdy z biosurovin připravili pro účastníky semináře občerstvení. K zakousnutí tak byly např. čirokové sušenky nebo bezlepková pohanková pomazánka, která je vegetariánskou alternativou k té méně zdravé - škvarkové.
„Studenti pekli z čirokové mouky zcela poprvé, pohanková pomazánka, kterou pod vedením výrobce připravili, nás také mile překvapila,“ popisovala kulinářskou zkušenost s málo známými plodinami organizátorka semináře Andrea Hrabalová.
V Olomouckém kraji aktuálně hospodaří 260 ekofarem na celkových 37 200 hektarech. Od roku 2005 zde vzrostl počet ekofarem téměř trojnásobně z původních 90 a výměra půdy v EZ se téměř zdvojnásobila. Podobným tempem rostla i výměra ekologicky obhospodařované půdy v rámci celé ČR. Dnes je v Olomouckém kraji obhospodařováno ekologicky přes 13 procent zemědělské půdy. Málokdo ví, že právě v tomto regionu před pětadvaceti lety ekozemědělské hnutí vzniklo.
