Článek
Hry s náboženskou tematikou a zejména hry pašijové jsou velmi starým evropským fenoménem spojeným s životem katolické církve. Původně byly hrány v kostelích, postupem času byly obohacovány o lidové prvky a přeneseny mimo chrámy.
Koncepce „svatovítských“ Pašijí vychází z dramatické předlohy Jindřicha Pecky a z hudebních skladeb Jaroslava Krčka v podání souboru Musica Bohemica. Textová předloha je upravena tak, aby byla zachována poetika příběhu, jeho význam a sdělení.
Velmi významná je složka hudební. Texty písní nejen předznamenávají základní dějová fakta pašijového příběhu, ale spolu s hudbou vytvářejí jeho poezii. Cílem je srozumitelně vyprávět starodávný biblický příběh, s pokorou zprostředkovat současnému divákovi sílu jeho myšlenky, poetiku, mysteriózní podobu i existenciální rozměr.
Jedním z center pašijových produkcí byly Hořice na Šumavě (první zmínka je z roku 1816). Tradice pašijových her tu byla začátkem 90. let obnovena a jejich provedení je významným kulturně společenským fenoménem současnosti. Inscenátorům se dostalo řady ocenění od českých i zahraničních diváků a představitelů církevních kruhů (apoštolský nuncius Giovanni Coppa, tehdejší arcibiskup pražský kardinál Miloslav Vlk či tehdejší českobudějovický biskup Antonín Liška).
Za zmínku stojí i další texty pašijového příběhu, zejména Komedie o umučení a slavném vzkříšení Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista, kterou připravil významný teatrolog Jan Kopecký a která byla velmi úspěšně inscenována v listopadu 1965 v Mahenově divadle v Brně v režii Evžena Sokolovského (podruhé pak v roce 2000 v Divadle Husa na provázku v režii Evy Tálské).
Pražské nastudování budou diváci moci zhlédnout v neděli 13. dubna na Pražském hradě.
Účinkují:
Marie, matka Ježíšova: Nela Boudová
Persona Ježíš: Jakub Gottwald
Vypravěč: Otakar Brousek
Hudba: Jaroslav Krček a soubor Musica Bohemica
Režie: Václav Lautner