Článek
Na nároží ulic Dr. Šmerala a Matiční ulice na budově Matičního gymnázia byla odhalena pamětní deska s označením Tlapákovo nároží - Ostravané si tak budou moci připomenout odkaz Rudolfa Tlapáka městu a jeho rozvoji.
„Já jsem sice dědečka nepoznala. Když byl koncem třicátých let minulého století odvlečen do koncentračního tábora bylo mému bratrovi jeden rok a já jsem ještě nežila. Babička, která poté žila s námi dvacet let ve společné domácnosti, na dědečka vzpomínala a vyprávěla nám o něm často. Byla velmi hrdá na to, že po druhé světové válce byla po něm pojmenována ulice, a strašně zklamaná, že v padesátých létech jeho jméno z ulice zmizelo,” řekla Mgr. Marie Konečná, vnučka Rudolfa Tlapáka.
„Deska, která bude za chvíli odhalena, se mi velmi líbí. Znázorňuje totiž klasické Matiční gymnázium, jaké bylo před bombardováním v roce 1945. Tady byl přesně roh té školy, jak je to na té desce. A to otevřené okno! Teď asi něco prozrazuji dopředu, představuji si, že za ním mohla být ředitelna, nebo třída, ve které dědeček učil, ale je to symbol toho nešťastného dědečkova odchodu,” dodala Marie Konečná.
Pamětní desku ze sochařské dílny docenta Mgr. Jaroslava Koléška, vedoucího katedry sochařství Fakulty umění Ostravské univerzity, slavnostně odhalil vnuk Rudolfa Tlapáka Ing. Arch. Josef Havlíček spolu s náměstkem hejtmana Mgr. Stanislavem Folwarcznym. V závěru všem zúčastněným a mluvčím poděkoval ředitel Matičního gymnázia v Ostravě Mgr. Ladislav Vasevič.
Rudolf Tlapák, středoškolský profesor na prvním českém klasickém gymnáziu v Moravské Ostravě a významný představitel českého veřejného života v Ostravě první poloviny 20. století, se narodil 27. srpna 1884 v Zaječicích u Chrudimi.
Předválečný člen Sokola a Matice ostravské strávil první světovou válku v Rusku, kde po téměř čtyřletém zajetí vstoupil do československých legií. Po návratu se vrátil k učitelské profesi. V roce 1934 se stal ředitelem statutárního čs. gymnázia v Moravské Ostravě.
S jeho jménem jsou spojeny aktivity v kulturních spolcích a osvětových institucích, Lidové univerzitě Masarykově, Kulturní radě pro širší Ostravsko, Okresním osvětovém sboru, Ústřední knihovní radě, Spolku pro vystavění a udržování výstavního pavilonu přejmenovaného později na spolek Dům umění či Masarykovy letecké ligy.
V letech 1924 - 1939 předsedal jednotě Čsl. obce legionářské v Moravské Ostravě. Pro své národní uvědomění a politickou orientaci se stal obětí nacistické perzekuce. V září 1939 byl zatčen gestapem v rámci akce Albert I. V říjnu 1940 v koncentračním táboře v Oranienburgu u Berlína zahynul. V roce 1948 mu byl prezidentem republiky udělen Československý válečný kříž 1939 in memoriam. V Ostravě-Hrabůvce je po něm pojmenována ulice.
