Článek
Regensburg coby v současnosti čtvrté největší město Bavorska má základ svého významu a důležitosti již ve starověku, kdy zde stávalo keltské sídlo Radasbona, za dob Říma zde kolem roku 70 byl založen vojenský tábor, ve 4. století pak zničený Germány.
V roce 739 zde bylo ustanoveno biskupství, roku 845 zde přijalo křest čtrnáct českých velmožů. Na kostele sv. Jana (Stiftirche St. Johann) je pamětní deska, připomínající tuto událost. Od roku 899 pod místní diecézi spadaly i Čechy, aby v roce 973 bylo přes nesouhlas kapituly zřízeno v Praze biskupství.
Další vzdálenou souvislost na Čechy pak dochovává Kamenný most, postavený v letech 1135 - 1146 stejným architektem, který budoval Juditin most v Praze. Po stranách vstupu na most stojí ambergský sklad soli, vybudovaný v roce 1487 jako mezisklad soli určené pro Horní Falcko, a egensburgský sklad soli s pěti podkrovními patry, vybudovaný v letech 1616-1620.
Historická kuchyně Wurstküche sloužila coby otevřená kuchyně již při stavbě mostu. Bavorskou gotiku reprezentuje honosný dóm sv. Petra, katedrála, která v 18. století dostala barokní zařízení, byla v 30. letech 19. století radikálně změněna zpět do gotického stylu.
Dobu Římanů připomíná Porta Praetoria, severní brána někdejšího římského tábora Castra Regina, pocházející z doby kolem roku 179. Golden Turn, neboli Zlatá věž, je jedna z mnoha rodových věží, zdobících četné měšťanské domy, kterými zámožní patriciové demonstrovali své bohatství. U Staré radnice se nachází kašny Tugendbrunnen-Kašna ctností a Friedensbrunnen-Kašna míru z roku 1661, proti kostelu sv. Johanna se nachází náměstí Krauterermarkt s Orlí kašnou ze 16. století.
Zhruba deset kilometrů po proudu Dunaje se nad obcí Donaustauf tyčí monumentální stavba Walhalla, inspirovaná dórským slohem athénského Partheonu. Tento mramorový chrám byl vybudován v 19. století za vlády krále Ludvíka I. za účelem vystavení bust významných germánských osobností, kterými hodlal král podpořit myšlenku jednotnosti po porážce Čtvrté koalice Napoleonem, kdy Němci bojovali na obou stranách. Přes okázalou germánskou hrdost Walhalla nebyla přijímána nacisty, jelikož nereprezentovala rasové ideály, kromě válečníků tam měli své místo vědci a umělci.
Dnes jsou uvnitř k vidění sochy 191 osob, od bojovníka proti Římanům Arminia přes Koperníka po třeba sv. Hildegardu nebo Rubense. Později k Lutherovi, maršálu Radeckému a dalším přibyl např. Einstein nebo Adenauer. Od chrámu je pěkný výhled do nížiny kolem Dunaje, v obci je též na jiném vrcholu zřícenina hradu.
Videoprocházka městem i areálem Walhally
Jediné, co může být návštěvníkům Řezna nepochopitelné, je osazení veškerých historických domů při rekonstrukci čímsi jako lakovaná eurookna - zdálky vše vypadá plně autenticky, ale při pohledu zblízka se nelze ubránit pocitu, že je škoda, že tento detail architekti podcenili (oproti třeba nedalekému Norimberku).
