Článek
V 50. letech zaostávalo tempo výstavby nových bytů v Ostravě za smělými plány prognostiků, kteří na počátku 60. let předpokládali, že v roce 1980 bude v Ostravě žít již více než 400 000 obyvatel. Na počátku 60. let byl proto vypracován plán rozvoje města Ostravy, který rozčlenil budoucí bytovou výstavbu ve městě do čtyř sektorů.
Severní sektor zahrnoval výstavbu v okolí Moravské Ostravy a Mariánských hor, východní sektor pak zástavbu oblasti Slezské Ostravy. Prostor za řekou Odrou, kde po válce vznikalo sídliště Poruba (dobově nazývaná Novou Ostravou), spadal do západního sektoru. Nejrozsáhlejší výstavba měla být směřována do jižního sektoru, jehož konečná kapacita měla činit až 250 000 obyvatel a měl se tak stát největším nově budovaným sídlištěm v Československu.
Pro výstavbu jižního sektoru byla vybrána oblast na okraji Ostravy v prostoru bývalého letiště v Hrabůvce a přilehlých obcí Zábřeh, Výškovice, Hrabová, Stará a Nová Bělá. Místo bylo pro novou výstavbu vhodné z několika důvodů. Geologický průzkum potvrdil, že pod plánovaným sídlištěm se nenachází těžitelné zásoby uhlí. Při převládajícím jihozápadním směru větrů nebyla lokalita ovlivňována znečištěním tak, jako jiná místa v Ostravě.
Vybudování nového sídliště na jihu města mělo také poskytovat rychlou dopravu pracovníků k nově otevíranému důlnímu poli v prostoru Paskova a Staříče a také k dalším průmyslovým podnikům, především Vítkovickým železárnám a Nové huti.
Urbanistická příprava výstavby Jižního města si vyžádala mimořádné úsilí, protože českoslovenští architekti neměli doposud s projektem obdobného rozsahu zkušenosti. V letech 1962 - 1963 proběhla urbanistická soutěž, která přinesla 12 odlišných řešení nového sídliště, z nichž však žádné v soutěži nezvítězilo.
Konečný návrh určený k realizaci nakonec vznikl spojením nejlépe hodnocených myšlenek vybraných z jednotlivých řešení. Pomyslným středem celého Jižního města se měl stát Bělský les, který měl sloužit jako místo odpočinku obyvatel sídliště. Důraz byl kladen také na využití městské zeleně a komunikační síť, která měla propojit Jižní město s průmyslovými podniky, vytvořit kolem Bělského lesa okružní třídu a zároveň nabídnout dobrou dostupnost rekreačních oblastí Beskyd a oderské nivy.
Výstavba Jižního města byla zahájena v polovině 60. let a podle upravených plánů pokračovala až do počátku 90. let, kdy vlivem politických a ekonomických změn stavba nových částí sídliště postupně utichla. Dnes je sídliště součástí nejlidnatějšího městského obvodu Ostrava-Jih. Přestože se mnohé z vizí urbanistů nepodařilo naplnit, žije zde dnes téměř 100 000 obyvatel.
Pokud vás příběh Jižního města zaujal, přečtěte si také další z článků, které se věnují historii obvodu Ostrava-Jih.