Článek
Míří eurozóna správným směrem? To je téma 90minutové přednášky, kterou 30. listopadu připravila pro studenty Katedra evropské integrace Ekonomické fakulty ve spolupráci s Eurocentrem Ostrava.
Zúčastnili se jí čtyři hosté. Nejdříve se ujal slova národní koordinátor pro zavedení eura v České republice Oldřich Dědek, který budoucím ekonomům přiblížil základní pilíře dokumentu nazvaného Dokončení evropské hospodářské a měnové unie. Tento průlomový projekt byl zveřejněn v červnu 2015 a je zprávou pěti představitelů vrcholných evropských institucí, která nastiňuje vizi dalšího vývoje hospodářské měnové unie až do roku 2025.
Nová opatření jsou rozvržena do tří fází. S jejich obsahem studenty ostravské Ekonomické fakulty seznámila Pavlína Žáková ze Zastoupení Evropské komise v České republice. Uvedla, že zatímco první fáze, která trvá do roku 2017, spočívá ve vyžívání stávajících nástrojů a smluv, ve druhé fázi se již počítá s dalekosáhlejšími opatřeními, mimo jiné i právního charakteru.
„I když Česká republika není ještě členem eurozóny, její současné trendy analyzujeme a bereme vážně,“ zdůraznil ve svém vystoupení Miroslav Benáček z oddělení řízení a koordinace Úřadu vlády České republiky a zhodnotil její současné ekonomické výsledky ve srovnání s členskými státy eurozóny.
Jak si v ní vede Slovensko, o tom hovořila Martina Topercerová z odboru evropských záležitostí Ministerstva financí Slovenské republiky. Přiblížila studentům období vstupu její země do eurozóny v roce 2009.
„Zatímco v Česku, Polsku a Maďarsku v souvislosti s hospodářskou krizí a sníženou poptávkou zahraničních odběratelů jste mohli snížit měnový kurz, u nás to již nešlo. Přijali jsme řadu konsolidační opatření, v platnost vstoupil zákon rozpočtové odpovědnosti. Firmy byly nuceny zvýšit produktivitu práce a také konkurenceschopnost. Největší příliv financí do státní pokladny zajistil boj proti daňovým únikům. Ve srovnání let 2012 a 2014 přinesl jednu miliardu eur navíc,“ uvedla Martina Topercerová.
V diskusi se pak hovořilo o třetím balíčku pomoci pro řeckou ekonomiku a o dalších aktuálních otázkách hospodářské a měnové unie.
„V těchto odborných besedách s externími lektory budeme pokračovat i nadále,“ zdůraznil Boris Navrátil, vedoucí Katedry evropské integrace ostravské Ekonomické fakulty. Zájem o přednášky fundovaných odborníků ze státních i evropských struktur ostatně potvrdila do posledního místa zaplněná posluchárna.
Program netradiční přednášky ocenily Nikola Běťáková a Nikola Sentlová, studentky druhého ročníku magisterského studia. Obě se věnují oboru Eurospráva a aktuální poznatky o zdokonalování hospodářské a měnové unie využijí při přípravě na státní zkoušku.
Přednášku si lze poslechnout zde
Studenti ostravské Ekonomické fakulty na přednášce s externími lektory o eurozoně a její perspektivě.
Přednášky se zúčastnily i studentky oboru Eurospráva Nikola Běťáková a Nikola Sentlová.