Článek
Náměstí Trojhalí se na tři dny proměnilo ve vesnici, kde je spousta kuřat, slepic a kohoutů, kteří v různých intervalech budí za rozbřesku osazenstvo. K vidění je i vodní domácí ptactvo, jako jsou husy a kachny.
„Akci Venkovské Trojhalí pořádáme již počtvrté. Chceme ukázat, jak to chodí na vesnici. Na jednom místě lze spatřit kromě zvířat také například obráběcí stroje, spoustu traktorů. Letos jsme rozšířili počet kójí se zvířaty. Máme tady králičí galerii, kde je na třicet rozličných druhů králíků. Máme radost z toho, že už v pátek dopoledne sem zavítala spoustu dětí s rodiči,” řekl ředitel Trojhalí Karolína Petr Šnejdar.
Podle chovatele Radovana Žitníka jsou zde mj. vystavené valašské ovce. Jde o původní starobylé plemeno, které se významným způsobem podílelo na kolonizaci Beskyd. Plemeno je dnes zařazeno do genových zdrojů. Na záchraně se významně podílí Klub chovatelů a příznivců valašské ovce se sídlem na usedlosti Bludička.
Kromě výstavy strojů a zvířat pořadatelé připravili i doprovodný program pro děti. Mají zde k dispozici skákací kombajn, kolotoč poháněný lidskou silou majitele kolotoče, sportovní příležitost skok do sena, pro vytrvalé možnost házeti perly sviním a další atrakce a úkoly, které mohou děti i dospělí plnit, například i hledat jehlu v kupce sena.
Pro náročnější jsou připraveny naučné a poznávací workshopy, kreslení či vymalovávání zemědělských zvířat.
„Náš workshop má název Život na salaši. Jsme z organizace Venkovská škola Bludička z Bludovic u Nového Jičína. Ukazujeme tady, co všechno ovečka pro člověka znamená. Máme tu živé ovečky, původní valašky, ohrožené plemeno. Dále si mohou děti vyzkoušet, jak se dojí ovečky, ale také jsme přivezli rukodělnou dílničku. Děti se mohou podívat, co všechno musela pastýřka nebo pastýř udělat, aby si mohli v zimě obléknout svetr. Museli ostříhat ovečku, pak vlnu probrat od těch hrubých nečistot a vyprat, vlna se sušila na sluníčku nebo u pece. Usušená vlna se musela nakramplovat, to jest načesat, a když byla načesaná, tak se mohla vytahovat nit na kolovrátku, to dělaly nejvíce ženy, nebo drugat za pomocí drugy, což většinou dělali chlapi. No a pak stačily jehlice nebo tkalcovský stav. Mohli si vyrobit nějakou látku pletenou nebo tkanou,” informovala Gabriela Žitníková, předsedkyně spolku.
Otevřeno je od 10 do 18 hodin.
