Článek
V 9 hodin bude v neděli 23. ledna sloužena mše římského ritu "tridentská" Missa solemis c-moll od F. Picka. Je to mše, ve které jsou liturgické texty zpívány a používá se kadidlo. Obvykle jsou takové mše o velkých svátcích a slavnostních příležitostech. Jako ordinárium zazní Blahoslavená Anežko! pro sbor a orchestr od A. Jandy.
Anežka se narodila jako deváté dítě Českému králi Přemyslu Otakarovi I. maminkou jí byla Konstancie Uherská. Anežčin život byl již od útlého věku podroben disciplíně. Ve třech letech je zasnoubena vévodovi Boleslavovi Slezskému. Proto je také poslána na výchovu do kláštera cisterciaček ve slezské Třebnici, kde ji osobně vychovává sv. Hedvika.
Vévoda předčasně umírá a Anežka se v osmi letech vrací do kláštera premonstrátek v Doksanech. O její ruku se ucházel Jindřich VII., později anglický král Jindřich III. a dokonce ji chtěl pojmout za manželku římský císař Fridrich II. Anežka však myslí jen na službu Kristu a bližním.
Roku 1231 staví za své věno mužský i ženský klášter minoritů na břehu Vltavy na Starém Městě. Pozemky pro ně daroval její bratr Václav I. Spolu s matkou také založí roku 1233 u kostela sv. Haštala špitál sv. Františka z Assisi.
O rok později Anežka ve svých třiadvaceti letech spolu s dalšími sedmi pannami ze šlechtických rodin vstupuje do kláštera klarisek. Tento počin vzbudil pozornost celé Evropy. Nejen pro odmítnutí sňatku s císařem, ale také pro to, že jako první královská dcera vstoupila do chudého řádu sv. Kláry. Anežka se stala abatyší. Soustřeďovala se na pečlivé zachovávání zásady žít v naprosté chudobě. Založila též špitální bratrstvo, které roku 1237 povýšil papež Řehoř IX. na Řád křižovníků s červenou hvězdou, který je jediný čistě mužský řád založený ženou.
Po smrti Přemysla Otakara II. na Moravském poli zachvátilo české království bezvládí, chaos a hladomor. Sestry trpí hladem, zimou a celkovou nouzí. Anežka zcela vyhublá a vyčerpaná umírá 2. března 1282 ve věku 71 let. Bezprostředně po její smrti je uctívána jako světice.
