Článek
Narodil se 23. října 1943 v Praze, ale dětství a rané mládí prožíval v Ústí nad Labem. A protože vyrůstal v umělecké rodině, nemohlo ani jablko padnout daleko od stromu. Po maturitě prošel několika divadly, ale popularitu získal až díky účinkování v pražském Rokoku, později byl členem hvězdného tria Golden Kids, které slavilo úspěchy v celé Evropě.
Už jako úspěšný zpěvák zaujal filmaře, což dokládají filmy Ostře sledované vlaky, Šíleně smutná princezna nebo Skřivánci na niti. S kapelou Bacily, se kterou začal spolupracovat začátkem 70. let a kterou dodnes vede jeho bratr Jan, se mu dařilo hned v několika hudebních žánrech. Dodnes má velký úspěch, když na koncertě zařadí písně jako Ze soboty na neděli, Lékořice, Tu kytaru jsem koupil kvůli tobě, Jak se tak dívám, Můj brácha má prima bráchu, Kdo vchází do tvých snů, má lásko, Potulný hráč, Podej mi ruku a projdem Václavák...
Právě s rockovými Bacily nabídl svému publiku řadu zajímavých projektů, například dodnes mimořádné album Tomu, kdo nás má rád, dvojalbum Planetárium, které se dočkalo koncertní i televizní verze, anebo trojice alb Písně, příběhy, balady.
Velké úspěchy slavil v zahraničí, nejvíc asi v německém teritoriu a Polsku, kde třeba na festivalu v Sopotech v roce 1978 vyzpíval s písní Ten chléb je můj i tvůj první cenu. Dařilo se mu však i na domácích festivalech - zlaté trofeje si vyzpíval na Děčínské kotvě stejně jako na Bratislavské lyře. Nepřeberná je rovněž řada jeho hitů, které léta bodovaly v žebříčcích nejprodávanějších desek.
Na kolena ho nesrazila ani mrtvice, která ho postihla v roce 2003. Pravda, na čas se vytratil ze scény, ale dokázal se opět vrátit, a to přímo do vyprodané pražské Lucerny a se vší parádou - jako za starých časů a s Bacily za zády. Teprve potom Václav Neckář přišel s albem Oči koní (2005) - a opět se trefil do černého, za což můžou citlivě vybrané písně i jeho vyzrálý projev.
Daleko větší úspěch měl zpěvák přesto s hitem Půlnoční (oceněném cenou Anděl), který byl součástí jeho "přelomového" alba Dobrý časy (2012). V této souvislosti se hodně psalo o velkolepém comebacku, ale není to tak docela pravda. Václav Neckář totiž nikdy nikam neodešel, aby se musel vracet.
Další informace: www.supraphon.cz, www.vaclavneckar.cz