Článek
Úředníci národního parku ve své tiskové zprávě totiž uvádějí, že "počet tetřevů na Šumavě stoupá, ale vadí mu usychající les". Ornitologové, ale oponují, že to není pravda a že jde o úmyslné dezinformování veřejnosti ze strany národního parku. Podle ředitele ČSO Zdeňka Vermouzka je názorným příkladem např. Luzenské údolí nebo Trojmezenský prales. „Právě v rozpadajících se horských smrčinách se nacházejí významné lokality tetřeva a jejich počty se v těchto místech zvýšily," uvedl Vermouzek.
Když odumře stromové patro, změní se teplotní a vlhkostní podmínky, s těmi mizí mšice, následně mravenci, kteří chybějí jako potrava pro tetřeva hlušce. „To jsou souvislosti, o kterých se dosud nehovořilo," říká náměstek ředitele Správy NP Šumava Jiří Mánek.
S tímto tvrzením nesouhlasí půdní biolog a bývalý ministr ŽP Ladislav Miko a oponuje: "V lese s odumřelým stromovým patrem k přehřívání půdy nedochází, nebo alespoň k výrazně menšímu, než na vyklizené pasece. Je to doloženo přímými měřeními a publikováno i v knize H. Šantrůčkové a kol. O čem vyprávějí šumavské smrčiny."
Odborníci z ČSO navíc poukazují také na to, že i bavorští ornitologové při dlouhodobém výzkumu zjistili, že tetřevi pravidelně využívají plochy s odumřelým patrem vzrostlých stromů.
Jak dál v ochraně tetřeva na Šumavě, by se měli dohodnout ornitologové s úředníky národního parku na konferenci Tetřev hlušec, kterou připravuje správa parku na 25. a 26 června tohoto roku.
Tetřev hlušec byl letos vyhlášen Ptákem roku 2012. Více informací o tomto ohroženém druhu můžete získat na: www.birdlife.cz/tetrev.html