Článek
Na osm lávek přes největší zamokřené úseky ve vrcholové části Smrku spotřebovali téměř kubík dřeva. Na čtyřkolkách ho vyvezli k lovecké chatě Hubertka. Dál pokračovali pěšky s dřevěnými fošnami na zádech. V den kdy teploty atakovaly tropickou třicítku i na horách to bylo náročné.
„Dřevo jsme měli předřezané, na některých místech jsme ho ale museli podle potřeby upravit. Snažili jsme se přitom dělat co nejmenší hluk. Všechny povalové chodníky jsme natřeli ekologickým mořidlem, tak snad dva až tři roky vydrží. Mimo to jsme vyčistili vývraty, které zasahovaly do chodníků, a ořezali všechny nebezpečné pahýly v úrovni očí. Snažíme se udělat maximum pro to, aby tři tisíce závodníků Beskydské sedmičky za sebou po průchodu Smrkem nenechalo téměř žádnou stopu,“ řekl šéf závodu, známý frýdecko-místecký horolezec Libor Uher.
Smrk je jedním z klenotů Beskyd, jeho vrcholová část je přírodní rezervací, kterou je nutné chránit. „Povalové chodníky tomu napomohou. Turisté ani závodníci Beskydské sedmičky nebudou muset bahnitá rašeliniště obcházet a uměle tak rozšiřovat chodníky v chráněné oblasti,“ dodal Libor Uher.
Závod se koná od 7. do 9. září. Start bude v Třinci a cíl ve Frenštátě pod Radhoštěm. Závodníky čeká přechod přes 7 beskydských vrcholů s převýšením 5430 metrů, což je víc, než při výstupu na druhou nejvyšší horu světa K2. Závodníci si tak na vlastní kůži vyzkouší, jaké to je, zdolat osmitisícovku, ovšem bez rizika výškové nemoci z nedostatku kyslíku, pádu do trhliny nebo zasypání lavinou. To je myšlenka závodu – Vylez si svou K2 v Beskydech.
výstavba povalového chodníku - Smrk