Článek
Bohoslužby se budou v kostele sv. Hedviky sloužit v 7.00, 8.30 a v 10.00 hodin. Hlavním celebrantem bohoslužby, která začíná v 10.00 hodin, bude generální vikář diecéze Mons. Martin David.
Kostelní věž, z níž lze při dobré viditelnosti spatřit nejvyšší vrcholy Beskyd i Jeseníků, bude otevřena od 9.00 do 17.00 hodin. Od 15.00 hodin bude v kostele přítomen historik, který návštěvníky provede komentovanou prohlídkou kostela. Na připomínce výročí kanonizace patronky diecéze se kromě opavské farnosti a ostravsko-opavského biskupství podílí také Statutární město Opava.
Kostel sv. Hedviky stojí na místě původního hřbitova. Jedná se o poslední dílo krnovského architekta Leopolda Bauera, který se svým návrhem zvítězil v architektonické soutěži vypsané v roce 1927.
Stavba kostela, který měl být trvalou vzpomínkou na oběti 1. světové války, začala v roce 1933. Přestože byly stavební práce zkolaudovány v roce 1937, ani její autor a nikdo z těch, kdo se na stavbě kostela podíleli, se první mše svaté nedožili. Vše zhatila německá okupace a desítky let komunistické totality. Z věže si během války udělalo Luftwaffe svou pozorovatelnu. Poslední záznamy vojáků jsou z hlášení 22. 4. 1945 o postupu Rudé armády. Do roku 1989 byly prostory kostela využívány jako skladiště zdravotnického materiálu.
První bohoslužba se v kostele sloužila až v roce 1993, kdy jej v den 750. výročí úmrtí svaté Hedviky posvětil olomoucký arcibiskup Jan Graubner za přítomnosti papežského nuncia Giovanniho Coppy. Mše svaté se v kostele sv. Hedviky slouží dvakrát do roka. Na svátek sv. Hedviky a na dušičky, kdy se vzpomíná nejen na padlé vojáky, ale na všechny zemřelé. Farnost ve spolupráci s Opavskou kulturní organizací příležitostně nabízí prohlídku kostela a výstup na věž.
Svatá Hedvika Slezská se narodila kolem roku 1174 na hradě Andechsu v Bavorsku jako dcera vévody Bertholda IV. Když jí bylo pět let, svěřili rodiče její výchovu sestrám benediktinkám v Kitzingenu. Provdala se roku 1186 za slezského vévodu Jindřicha I. a měla s ním čtyři syny a tři dcery.
Vynikala láskou a dobročinností k chudým a nemocným. Zasloužila se o povznesení života víry ve Slezsku. Vštěpovala základy víry svaté Anežce České (1208 – 1211) a byla tetou svaté Alžběty Uherské. Po smrti svého manžela (roku 1238) vstoupila do kláštera cisterciaček v Trzebnici (severně od Vratislavi), který sama založila (roku 1202), a její nejmladší dcera Gertruda tam byla abatyší. Všechny ostatní její děti zemřely ještě za jejího života. Zemřela 15. října 1243 v Trzebnici. V roce 1267 byla prohlášena za svatou a její tělo bylo uloženo v trzebnickém klášterním kostele.