Článek
Nově rekonstruované prostory v areálu protivínského pivovaru nabízejí přes prázdniny samostatné koncerty, zastřešené termínem Belvederfest 2011. První akcí bylo právě vystoupení Olympicu, nabízející průřez tvorbou Petra Jandy od 60. let po nedávné počiny.
Jak tomu u podobných legend bývá, značná vývojově zamrzlá část publika žádá prioritně staré osvědčené kousky, spojené často s vlastními prvními hříchy dospívání, a tak nebývá pro umělce snadné naservírovat i "neprofláknuté" skladby, které naopak vítá mladší publikum, prosté marné touhy po návratu do dávno uplynulých let mládí. V tomto duchu bylo možno vnímat mírně diferentní, celkové však pozitivní reakce publika, kde jedni vítali rockovou novou produkci, zatímco pamětníci preferovali dávné zlidovělé písničky.
Zazněly skladby Sopka, Ještě držím pohromadě, Můj klid, Bonsoir mademoiselle Paris, Nebezpečná postava, Taky jsem se narodil bos, Osmý den, Je to tvá vina, S tebou, Jednou, směs z Prázdnin na Zemi, Parta, Z bílé černou udělám, To není snadný, Vůně benzínu, Otázky, Dynamit, Okno tvý lásky, Želva, Jsem to já co zamlada a jako přídavky Dej mi víc své lásky a Jasná zpráva. Na své si tedy přišli jak milovníci písničkové tváře Olympicu, tak minulostí nezatížení posluchači.
Vynikající rytmika Peroutka - Broum zajišťovala pevný tah, a tak i v takové Želvě nemohl vnímavý návštěvník nevnímat zdaleka netáborákovou práci skvělé basové linky, stejně jako naopak léty prověřené skladby byly motivací pro kolektivní zpěv publika známých melodií a textů. První takovým momentem byly Otázky, hudebně i slovně lahodný počin dua Janda - Rytíř.
Krátce po zahájení vystoupení propuknuvší lijavec znemožnil bohatší dokumentaci akce, ke konci déšť naštěstí ustal a cesta domů platanovou alejí již byla prosta nadměrných nebeských kapek.
