Článek
Kousek od náměstí stojí nedaleko bývalého popraviště volně přístupná nízká rozhledna Semenec s výhledem na Vltavu (pochopitelně na obzoru nelze přehlédnout Temelín), ani ne 2 km odtud pod kopcem je soutok s Lužnicí s malou kapličkou.
K vrchu se váže pověst o nespravedlivě odsouzeném popravenci a mstě jeho přátel na sudím, kterého v noci pověsili na šibenici místo druha. Poblíž železného mostu stojí ve čtvrti Horní Brašov Lannův kříž z roku 1824 (v současném místě od roku 1852), postavený jako poděkování za život syna podnikatele Tadeáše Lanny, pozdějšího českého průmyslníka a stavitele Vojtěcha Lanny. Mládek, který ho zachránil před utonutím, dostal darem i vlastní mlýn. Městské muzeum je do podzimu uzavřeno, v červnu až srpnu jsou přístupny podzemní chodby.
Proti proudu o 15 km výše leží obec Purkarec, známá plaveckou tradicí, kde je možno navštívit i síň vorařství (do Purkarce je možno dorazit buď po silnici kolem věží Temelína, příznivcům romantičtější trasy je určen protější břeh od týnského Podskalí přes hráz přehrady v Hněvkovicích).
Odtud vede nenáročná cesta k volně přístupné a poměrně rozsáhlé zřícenině Karlův Hrádek. První zmínka o hradu je z roku 1357. Karel IV. jej založil buď jako své správní centrum území, vklíněného mezi državy Rožmberků. Není vyloučeno, že hrad sloužil coby mýtný - Karel IV. voroplavbu podporoval. Předpokládá se, že Purkarec je vlastně městečkem Karlhaus, spjatým s hradem.
V lesích mezi Purkarcem a Chlumcem stojí v liduprázdném údolí u potoka kaplička sv. Rozálie z 2. poloviny 17. století (obdobně jako jiné po smrtící epidemii postavena na ochranu před morem). Kaple je volně přístupná, návštěvník má k dispozici hrnky pro napití z pramene a svíčky pro chvíle vzpomínky na zesnulé. Poutník nechť, znaje tuto informaci, při návštěvě nějakou tu svíci v lesní kapli pro další zanechá. Cesta ke kapli není značena, ale snadno se k ní dorazí podle ukazatele na letní tábor Rachačky, který je v těsném sousedství.
Jiným směrem z Týna - na Tábor, lze dorazit k mezi stromy ukrytému baroknímu sousoší Velký Depot. Z Týna sem vede i značená trasa, která však je zhruba 4 km dlouhá. Kalvárie stojí na místě vojenského skladu v lokalitě dělostřeleckého cvičiště, provozovaného v letech 1743 - 1778, kde 20. 6. 1753 při přípravě ohňostroje na počest návštěvy císařovny Marie Terezie došlo ke katastrofě - výbuch v laboratoři 48 lidí zranil a 43 osob usmrtil.
Marie Terezie (praví se) objednala sochy ve Vídni u neznámého autora - předpokládá se, že by to mohl být žák Ferdinanda Maxmiliána Brokofa nebo Matyáše Bernarda Brauna (jejich údajné přímé autorství by předpokládalo jejich zmrtvýchvstání). Pověst praví, že se mohlo jednat o pokus o atentát na císařovnu, která mu unikla tím, že její kočár měl defekt.
Historická fakta však mluví proti, stejně jako vyvrací legendu, že oběť atentátu unikla vědomě v přestrojení za mlékařku. Záhadou je i letopočet 1750 na podstavci sousoší - tedy tři roky před výbuchem.
